Černý čtverec
Polský básník a redaktor časopisu Topos Tadeusz Dąbrowski (nar. 1979 v Elblągu) uvádí svou sbírku Černý čtverec citátem z Heideggera. To se zdá být charakteristické pro jeho poezii, která je intelektuální v pozitivním slova smyslu: jde v ní o poznávání světa jako permanentního dobrodružství, o co nejpřesnější definice pojmů, které užíváme už zcela bezmyšlenkovitě. Básníkova řeč je věcná, vyhýbá se poetickým ozdobám. Texty jsou filosofickými hořkými anekdotami s výraznou pointou, která narušuje zaběhané myšlenkové stereotypy. Popisují dilemata současného člověka, nuceného žít v neustálých paradoxech a filtrovat okolní svět skrze ironii: "Báseň ze současnosti / je jako netopýr, / obývá sklepy, / podkroví, jeskyně, / ve dne spí, / v noci loví, / visí hlavou dolů."
Básník reaguje na záplavu zpráv o nejrůznějších katastrofách tím, že Boha oslovuje "velký nešiko": není to však prvoplánová blasfémie, za své pochybnosti se Dąbrowski spíše omlouvá, nedokáže však o nich mlčet ("Někdy / se cítím, jako bych byl / prázdným bytem."). Jeho úvahy však nejsou jen abstraktními šarádami, ve verších je zároveň zřetelná snaha opřít se o věci důvěrně známé, jako jsou vzpomínky z dětství nebo jména, která vzdorují entropii, jako je třeba Tadeusz Różewicz.
"Nevytopený vagón nočního vlaku; ti, / kteří zde zůstali proti vůli průvodčího / a sedí ve tmě, chvějí se zimou / každý sám v kupé, musí mít / něco na svědomí. Představuji si, / že se ten vagón odpojí od soupravy, / že zmizí z jízdního řádu. Kolik takových / vagónů bloudí po světě. Kolik takových / vagónů bloudí ve mně. Kolik nevytopených / vagónů se nikdy se mnou nesrazí."
Tadeusz Dąbrowski: Černý čtverec. Přeložil Jiří Červenka. Větrné mlýny, Brno 2015. 60 stran.
