Dědictví

Nicholas Shakespeare. Foto Mike Laye

Kniha Nicholase Shakespeara (narozen 1957 ve Worcesteru) s prostým a nepříliš originálním názvem Dědictví vypráví příběh Andyho Larkhama, londýnského nakladatelského redaktora (toto zaměstnání se už v současné kultuře stalo spolehlivým samoznakem životního ztroskotání), jenž omylem navštíví pohřeb neznámého muže jménem Christopher Madigan. Jak se ukáže, nebožtík v poslední vůli stanovil, aby se veškeré jeho jmění (a to je opravdu značné) rozdělilo mezi lidi, kteří přijdou na poslední rozloučení s ním - předpokládá totiž, že vzhledem k jeho slušně řečeno samorostlé povaze ho bude oplakávat málokdo. Kniha dále sleduje osudy obou mužů: Larkhama, introvertního intelektuála, který se nedokáže vyrovnat s náhlým zbohatnutím, a v retrospektivě Madigana, arménského imigranta, který se díky své rvavosti až bezohlednosti stal z outsidera milionářem.

Nicholas Shakespeare (údajně skutečný příbuzný slavného avonského barda) projevil zájem o psychologii člověka, který se ocitl v soukolí velkých dějin, už ve své knize Tanečník seshora, odehrávající se v latinskoamerické zemi zmítané brutální guerillovou válkou (u nás je známé její filmové zpracování, které v roce 2002 režíroval John Malkovich). I v Dědictví se ukazuje jako obratný vypravěč, kniha je čtivá a místy i vtipná, byť témata jako prázdnota konzumní civilizace nebo těžký osud běžence už byla jistě zpracována i lépe. V rámci současného literárního mainstreamu však Dědictví představuje zjevný nadprůměr.

Nicholas Shakespeare: Dědictví. Přeložila Alice Hyrmanová McElleven. Kniha Zlín 2014, 323 stran.