Deštivé dny
Nakladatelství Pistorius a Olšanská je jedním z mála českých vydavatelských domů, které se ještě věnují tak nevděčné činnosti, jako je samostatná edice vydávající divadelní hry. Ovšem text Američana Keitha Huffa Deštivé dny (A Steady Rain) z roku 2007 není jen tak ledajaká hra. Po velkém ohlasu broadwayské inscenace v roce 2009 se vydala na triumfální tažení světem (u nás ji hraje pražské Divadlo Ungelt v režii Janusze Klimszy). Jen málokteré současné původní drama má takový úspěch, zvlášť pokud to není lascivní burleska.
Přitom je to hra inscenačně velmi jednoduchá: tvoří ji dva paralelní monology, v nichž se Denny a Joey, parťáci od chicagského policejního sboru, svěřují s nástrahami svého povolání. Není jednoduché být strážcem zákona na periferii, která je sídlem prostitutek, drogových dealerů, úchyláků a všehoschopných gangsterů, a kde pokud někdo vypadá napohled jakžtakž slušně, vyklube se z něho nakonec sadistický kanibal: "Nadlidský výkony, to od nás chtějí. Abysme mrknutím oka rozpoznali dobro od zla." Každý z dvojice protagonistů má svůj úhel pohledu: Denny se již prostředí všudypřítomné korupce a cynismu dokonale přizpůsobil, kdežto idealista Joey se stále domnívá, že policie je tu od toho, aby aspoň někdo hrál fér. Postupně se však ukazuje, že postavy nejsou tak černobílé, jak se zprvu zdálo, a že realita se nedá spoutat předivem spolehlivých pravidel.
Působivost příběhu posiluje drsný, hovorový jazyk i smysl pro výmluvné detaily (např. úvodní Dennyho vyprávění o tom, jak mu k televizi nainstalovali peoplemetr, které ho má představit jako spokojeného a úspěšného člověka, na rozdíl od celoživotního outsidera Joeyho). Huffův úspěch spočívá i ve schopnosti vystihnout nálady publika: dvojice protagonistů si i přes své lidské slabosti získává sympatie, protože většině lidí už začíná vadit paradoxní svět, kde zločinec požívá větší právní ochrany než řadový strážník.
V českém vydání doplňuje text hry rozsáhlý doslov Davida Korandy, představující Huffovu cestu k úspěchu a analyzující postavy hry s využitím úvah amerického sociologa Matthewa Gutmanna o proměnách maskulinity v současném světě.
Keith Huff: Deštivé dny. Přeložil Pavel Dominik. Pistorius a Olšanská, Příbram 2014, 76 stran.
