Farářka
Próza Hanne Ørstavikové (narozena 28. listopadu 1969 v severonorském městě Tana) Farářka navazuje na tradici severského psychologického románu, zabývajícího se tématem odcizení a neschopnosti komunikace. Vypravěčkou je absolventka teologické fakulty Liv, která přijme místo pomocné farářky v městečku na konci Norska a vlastně i světa. Křehká mladá intelektuálka naprosto neodpovídá obvyklé představě venkovského kněze jako rozšafného bracha, který má pro každou situaci po ruce úlevnou polopravdu. Musí se vyrovnávat s četnými nástrahami: dlouhá tmavá zima, provinční nuda, která těžce doléhá hlavně na mládež, napětí mezi Nory a Sámy. Kniha je psána impresionistickým stylem, tok vyprávění přerušují četné hrdinčiny vzpomínky, sny a úvahy. Liv se upřímně snaží pomoci farníkům s jejich životními problémy, ale sama je příliš zmítána pochybnostmi a traumaty, která si nese ze své minulosti. Román se zabývá smyslem kněžského povolání a klade otázku, nakolik vůbec může být jeden člověk pro druhého duchovní autoritou.
Důležitou roli hrají v knize i vzpomínky na sámské povstání v roce 1852, za nímž stálo laestadiánství, radikální asketické křesťanské hnutí, které je na Severu dosud silné. Liv se pokouší odhalit kořeny zdejší svérázné zbožnosti, pociťuje jakési romantické zaujetí původními obyvateli polárního kraje, ti jsou ale až příliš zvyklí nikomu zvenčí nedůvěřovat a nesvěřovat se.
Téma složitého údělu duchovního pastýře, který je také jen člověk a má své slabosti a omyly, jistě není nijak nové, Ørstaviková však do něj vnáší neobvyklou ženskou perspektivu i realistický obraz konzumní společnosti, považující jakékoli náboženské hledání za ztrátu času.
Hanne Ørstaviková: Farářka. Přeložila Pavla Nejedlá. Doplněk, Brno 2014. 184 stran.
