Terasa Zlínské literární tržnice

Obrázek nebo fotografie#16354

Projekt Zlínská literární tržnice (internetové stránky http://zlinska-literarni-trznice.cz/) si klade záslužný cíl: mapovat literární dění v krajském městě, které není dost velké, aby se jeho literáti mohli snadno proslavit, ale ani dost malé na to, aby o sobě všichni věděli. Po roce existence vychází první almanach, shrnující tvorbu zkušených autorů i debutantů a nazvaný Terasa Zlínské literární tržnice. Publikaci uvádí předmluva jejího pořadatele Milana Libigera: "Název Terasa odkazuje k tomu, že je otevřená, že je na ni i z ní vidět a v našem smyslu jde vlastně o spojení vnitřního (virtuálního?) světa s tím okolním (reálným?)." Většinu rozsahu knihy zaujímá poezie: ukázky zahrnují různé generace i různé poetiky, od přírodní lyriky (Vít Kolmačka) přes drsnou životní empirii (Petr Otépka, Klára Elšíková) až po ohlasy avantgardy ohledávající meze jazyka (Markéta Horáková, Jindřiška Vlčková). Za všechny ocitujme alespoň báseň Břetislava Kotyzy nazvanou Zpráva o stavu: "Zima to již zdaleka není / jaro však také ne / ani napohled / a v táhlém vlhkém dechu tání / křik ptáků nad městem / Snad mají černí pasanti / lepší zprávy než já / snad mají i větší zisk / mé jsou jen / hraniční kameny bez polností / a kurentem psaný rodný list // Ještě to klouže po zámrazku ale již / po špičkách tančí blátem pes".

Závěrečný oddíl tvoří krátká recenze Miroslava Zelinského na sbírku zlínského básníka Pavla Petra Ucítíš slanou chuť a potom vůni hermelínu a rozhovor se spisovatelem Milanem Ráčkem včetně ukázky z jeho knihy Na jeden život až příliš. Ráček žije od roku 1968 v Rakousku, kromě beletrie vydává také odborné publikace na téma preparátorství. Je členem rakouského PEN klubu a píše německy, k tomu, jaké je to být překládán do mateřštiny, poznamenává: "Překlad je taky hodně ošemetná záležitost. Může dílo poškodit, ba dokonce zničit, může mu ale také pomoci. Je mi překladatelů líto, dostanou sice za práci zaplaceno, jejich jména ale člověk musí v knížkách hledat s lupou v ruce."

O Bertym Ženatém, jednom z mnoha všestranně nadaných baťovců, kteří se ve světě neztratili, jsme už v Kulturních novinách psali (http://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2015/5558e7f13b218/5558faf1a1299). Ukázka z knihy V zemi pruhů a hvězd, v níž srovnává metody boje proti mouchám, jak je poznal v Americe a v ruském zajetí, jej ukazuje jako dobrého pozorovatele se smyslem pro humor: "Technika zabíjení byla prostá. Velkou plácačkou se připlácly mušky na zeď, na stůl, na židle. Přísně zakázáno bylo tlouci mouchy na stěně, na níž visela mapa Evropy se zapíchanými praporky, označujícími fronty. Jednou jen udeřil do ní 'pan obrst' a bojovné linie u Dardanel, Soluně, u Erzerumu se zhroutily a sesypaly úplně."

Knížka je skromná, ale neodfláknutá, což je fenomén stále vzácnější. Příjemný dojem podtrhuje grafická úprava využívající kresby a skici sochaře Radima Hankeho.

Terasa Zlínské literární tržnice, Kniha Zlín 2015, 104 stran.