Kaligrafie snů
Katalánský spisovatel Juan Marsé (narozen 8. ledna 1933 v Barceloně) je u nás vydávaný poměrně často, čeští čtenáři mohli číst jeho knihy Poslední odpoledne s Terezou (1982) a Dívka se zlatými kalhotkami (2010), v nichž se spojuje otevřené zobrazení erotické tematiky s ironickým komentářem k současné španělské společnosti. Román Kaligrafie snů je laděn spíše nostalgicky, autor popisuje své dospívání a události, které ho postrčily na spisovatelskou dráhu. Sociální román z barcelonské periferie se prolíná se světem fantazie, kterou v chlapci, jenž vzhledem ke svému věku událostem spíše přihlíží, než aby je mohl aktivně ovlivňovat, probouzejí jak rodokapsy a dobrodružné filmy, tak i příběh jednoho komplikovaného milostného vztahu odehrávajícího se v sousedství.
Základem Marsého úspěchů je schopnost balancovat na hraně midcultu a kvalitní literatury, zpracovat vlivy magického realismu způsobem přitažlivým i pro často příliš roztěkaného současného čtenáře. Také v této knize se prezentuje jako obratný stylista, který dokáže střídat různé stylové roviny, je zřejmé, že barcelonské ulice má důkladně prochozené a dokáže jejich atmosféru sugestivně vyvolat. Popisuje s pochopením všední starosti různých groteskních figurek, ale zároveň nesmlčí, že to není všechno: od války, v níž byla Barcelona na straně poražených, uplynulo teprve nějakých deset let. Proto je nejsilnějším dojmem z románu pocit jakéhosi přízračného provizoria, v němž hlavní podmínkou svobody je schopnost izolovat se ve vnitřním světě.
Juan Marsé: Kaligrafie snů. Přeložila Marie Jungmannová. Odeon, Praha 2012. 288 stran.