Ondřej Hložek
VENKU
K nebi se ve zmizelých střechách
kroutí flétny kouře.
Na ulici tělo vedle těla,
pijáci karbolu.
Pažemi jako pápěřím proutěných křesel
nanášíš na ně černou.
Venku je hůř.
***
Když zvedneš hlavu,
uvidíš jen nebe
a bude ti dusno.
Nad lesem husy třískají křídly.
Mraky se odlupují jako schnoucí tuš
z tvých křečových žil.
Nebezpečné dny kvetou
a chystají se popraskat.
***
Krev neviditelného se zmítá
mezi hráběmi.
Pořád na ně šlapeš,
taháš si žihadla.
To jsou ti lidé.
Jak hluboké mají krky,
jak strašlivě velké mají nohy,
jak měkké jsou jejich kostry.
Až skoro k zemi.
Než si odřou tvář.
Ondřej Hložek (narozen 17. března 1986 v Opavě) je básník a publicista, absolvent Slezské univerzity v Opavě. Básně pocházejí z jeho druhé sbírky Domů (nakladatelství Srdeční výdej, Brno 2013).