Salon s úklidovou módou
Patřím do generace, které život dopřál luxus, jenž na tomto světě nemá každý; žila jsem ve dvou politických režimech, které vyznávaly naprosto protikladné hodnoty. Alespoň navenek…
Vyrůstala jsem v období normalizace na české vesnici, což mimo jiné znamenalo, že všechny děti ve škole nosily podobné oblečení, stejné teplákové soupravy, stejné tenisky a kozačky, podle toho, co právě bylo v úzké nabídce československého trhu právě k dostání. Výjimku jsme tvořily já a moje sestra. Naše matka byla vyhlášená svou elegancí a šikovností. Uměla si na sebe ušít opravdu vkusné kalhoty, kostýmek nebo letní šaty, a jejím vyznáním bylo, že slušně a důstojně oblečené musíme chodit i my. A tak zatímco ostatní holčičky nosily kalhoty a vytahaná trika, já měla na sobě ručně upletený růžový svetřík se srdíčkem s flitry a decentní skládanou sukýnku, která si ničím nezadala s uniformou žákyně anglické internátní školy. K tomu patřily lakovky s mašličkou, upravené vlasy a bavlněné punčocháče.
Když jsem začala studovat na gymnáziu, matka praštila s prací učitelky na základní škole a stala se majitelkou butiku na malém městě. Tehdy se mi dostalo pocty nosit opravdu "dámské" oblečení z kvalitních materiálů a dobrého střihu. Jenže blůza s vycpávkami, jednoduché sako a úzká sukně možná vypadají dobře na ženě stylu Hillary Clintonové, ale ne na šestnáctileté holce. Stávalo se mi, že mě lidé oslovovali "mladá paní", a ve škole si mě cizí příchozí pletli s učitelkou.
Moje "vzpoura" v oblékání začala objevením second handů. Vzala jsem to ale za špatný konec. Zkoušela jsem nosit volná trika jako moje spolužačky a flanelové košile k džínům (chtěla jsem se co nejvíc podobat svému idolu Kurtu Cobainovi, který vyjadřoval tu správnou revoltu). Ovšem v kombinaci s mým tehdejším účesem (krátký sestřih) si mě lidé pro změnu pletli s klukem a oslovovali mě "mladý pane".
Teprve v letech rané dospělosti jsem si začala kupovat značkové modelové oblečení a doplňky. Jenže pak se mi narodila dcera a s nastalým rodičovstvím jsem se dostala na další "oděvní rozcestí".
O minulých Vánocích jsem od své matky dostala slevovou kartičku do jednoho nejmenovaného obchodu se značkovým oblečením. Nejednalo se o žádný luxusní obchod, ale také ne o výprodej. Po svátcích jsem se s odhodláním do daného řetězce vypravila, plně rozhodnutá koupit si sukni či něco jiného v minimální hodnotě pěti set korun. To jsem ale ještě netušila, co mě čeká. Značkový obchod mě uvítal tmavými mikinami a prádlem, které bylo sice o trošku barevnější než v second handu, ale to byl jediný rozdíl. Na dalších věšácích visely vytahané svetry, trička a šaty, které vypadaly jako z fundusu divadla, v němž hrají historickou hru z 80. let 20. století. Kalhoty měly buď šedivou barvu, nebo byly strakaté, jako by je někdo pral v pračce s novým prádlem různých barev. Jakýkoli nápad a obměnu postrádalo i všechno ostatní oblečení ve značkovém obchodě; nabízené zboží bylo (s doplňkem smetáku) ideální róbou pro příležitost jarního smýčení v léta neuklízeném sklepě.
Nedovedla jsem si to vysvětlit. Během doby mého mateřství se nejspíš radikálně změnila móda a značkové obchodní řetězce se musely definitivně rozhodnout, že už nebudou nic předstírat, a šaty, v nichž se v době mého dětství proháněly neinvenčně oblečené děti i jejich rodiče, zhodnotí o tisíc procent přišitím své uctívané značky. Anebo se možná stalo, že se mi s narozením dítěte a s léty strávenými v alternativní škole zaměřené na uvolnění empatie a přirozené tvořivosti člověka změnily hodnoty, a mně spadly klapky s očí.
Včera jsem si - opět v "sekáči" - koupila neuvěřitelně invenční růžové šaty za 74 korun a k nim moc krásný prsten za 179 Kč. Hned na místě jsem se pak rozhodla, že si tuto nápaditou kombinaci (kterou bych v žádném předraženém značkovém "obchodě s pracovními oděvy" nenašla) vezmu na příští premiéru našeho divadla. V tom divadle hrají pražští bezdomovci a výtěžek jejich představení připadá těm, kteří v podobných invenčních a levných, a často ještě levnějších šatech, než jaké se mi podařilo koupit, žijí, pracují i vystupují.