Nejaký Jura Vičík
První prozaickou knížku zlínského malíře a básníka Jaroslava Kovandy, nazvanou Nejaký Jura Vičík, vydala v roce 2008 Muzejní společnost ve Valašských Kloboukách. V roce 2010 vyšla v ruském překladu Michaila Pismenného v Rjazani pod názvem Юра Вичик, человек некий. Истории из города Злина и округи a letos v březnu přišlo nakladatelství Kniha Zlín s druhým vydáním, obohaceným o reprodukce Kovandových obrazů, přinášejících lehce naivistický, dětsky okouzlený pohled na zdánlivě všední děje mezi půldomky Baťova města. Oproti prvnímu vydání s grafickým motivem červené cihly a lepenkové vlakové jízdenky je tato publikace vytištěna na křídovém papíře, čtvercový formát a brožovaná vazba evokují reklamní katalog, jak se ostatně na metropoli dravého byznysu sluší.
Kniha je osobitou i osobní kronikou Zlína let třicátých až padesátých: hypermoderního a kosmopolitního obuvnického impéria a zároveň pořád ještě valašského maloměsta zalidněného rázovitými figurkami. Kovanda přináší pohled obyčejných lidí, které fotbal, polehávání na plovárně nebo domácí pěstování tabáku zajímá víc než ambiciózní plány velkého šéfa budujícího stát pro čtyřicet milionů. V prvních kapitolách je Jura Vičík pohádkovým zbojníkem, který si poradí s oživlými pařezy i obrem Prchloněm, postupně se však přizpůsobuje dobovým tlakům a stává se z něj celkem obyčejný chlapík, údržbář ze Zipsu (jak místní říkají malenovickým ZPS - Závodům přesného strojírenství). A bujarý tón postupně přechází do melancholie, jak svobodomyslný furiant Vičík zjišťuje, že do toho nového města, které se jmenuje Gottwaldov, už jaksi přestává patřit.
Autor píše ve "spisovné valaštině", kterou pro potřeby knihy vytvořil spolu s historikem a editorem Petrem Odehnalem. Je to jazyk svérázný, ve kterém je ledacos možné. Třeba to, že do ořechu Jurových čepkovských stařečků "létal roky jeden kalús dňovat. V noci lovil myši a ve dně si mosel přeci nekde zdřímnút, a tak tam v tom ořechu dňoval. Koneckoncú, když sa nocuje, tož sa mosí aji dňovat."
Jaroslav Kovanda: Nejaký Jura Vičík. Příběhy ze Zlína a okolí. Kniha Zlín 2014, 122 stran.