Jak těžké je být v současné Evropě Evropankou
V říjnu jsem měla to štěstí, že zrovna při mé návštěvě Moderna Museet ve Stockholmu probíhala vernisáž Meriç Algün Ringborg: Becoming European. Rozhovor s touto mladou energickou umělkyní mě zaujal natolik, že jsem posléze pátrala i po její další, mně dosud neznámé tvorbě.
Meriç Algün Ringborg se narodila v roce 1983 v evropské části Istanbulu. Nyní žije a tvoří ve Švédsku, ve Stockholmu. V posledních letech se její práce zaměřuje na reflektování vlastních zkušeností s poznáváním nových kultur, jazyků, tradic a především na hranice, na něž vlivem byrokracie naráží.
Stockholmská výstava s názvem Becoming European se skládá z velkoplošných pláten, na nichž jsou napsány věty, jež Ringborg slýchala z úst úředníků, když žádala o vízum k vycestování. Nad hlavami všech návštěvníků Moderny Museet nad vchodem tak například stojí nápis: „Do you want to live temporarily or permanently?“ Současná práce Meriç Algün Ringborg navazuje na její předcházející cyklus Billboards, v rámci kterého na billboardy v Malmö umisťovala úryvky z žádostí o vízum. Kolemjdoucích se plakát na billboardu ptá „Are you and your partner living in a genuine and stable partnership?“ Odpovědět si na tuto otázku může v duchu každý z nich. Tyto existenciální otázky, vytržené z formulářů žádosti o víza, nás staví do stejné situace, ve které jsou žadatelé o vízum – nevíme, kdo nám tyto otázky, zasahující do našeho osobního prostoru, klade a především, proč bychom na jejich základě měli být posuzováni a souzeni.
Otázka migrace je v otevřeném Švédsku, jež například v loňském roce jako jediná členská země Evropské unie udělilo povolení k trvalému pobytu všem syrským uprchlíkům, více než aktuální. Každý z nich se musí vyrovnat s rozdílnou kulturou, zvyklostmi a najít si své místo, kam bude patřit. Přistěhované umělkyni k naleznutí sounáležitosti s novou zemí dopomohlo vytvoření turecko-švédských slovníků, jež jsou také součástí výstavy a na nichž Ringborg pracovala v době, kdy se učila švédsky. Začala pátrat po slovech, která jsou vizuálně i akusticky stejná ve švédštině i turečtině – dala tak vzniknout slovníku, který nabízí čtenáři okolo 1270 slov ve dvou jazycích, uvedená slova jsou však naprosto identická. Tento slovník má sloužit jako metafora, symbol toho, že ačkoli jsou ve své podstatě tyto dva jazyky i kultury zcela rozdílné, lze najít něco, co je společné, něco, co sdílíme napříč kulturními odlišnostmi.
Tvorba Ringborg vychází především z jejích vlastních zkušeností s úřednickou byrokracií. Využívá vět z formulářů žádosti o víza, které několik měsíců shromažďovala, a zasazuje je do nového kontextu povýšením na umělecký artefakt. Tím bizarnost úřednických otázek ještě více podtrhuje. Jako oxymóron působí věta „Do you speak English?“ umístěná před vchodem galerie − je vyjmuta z anglicky psaného formuláře. Můžeme si klást otázku, zda není tvorba Meriç Algün Ringborg spíše jakýmsi literárním experimentem nežli výtvarným počinem, ale taková klasifikace není podstatná. Podstatný je obsah. Svobodný pohyb je ve světě, kde se stále více staví nejen ty byrokratické, ale i skutečné zdi, velmi obtížný. Ringborg nás nutí se takto sekundárně zamyslet i nad našimi vlastními životy, když si na zdech galerie čteme: „Are you sure, you will be satisfied there?
Meriç Algün Ringborg: Becoming European. Moderna Museet, Stockholm, 18. října 2014 – 22. února 2015.