KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production)

Při diskusích o legislativních a následně i systémových změnách ve školství se často argumentuje nepřesným nebo zavádějícím způsobem. Vágnější vyjadřování či používání nevhodných termínů může mít později za následek například svévolný výklad legislativy a systémové potíže. Dvě klíčové diagnostické kategorie z psychologicko-poradenské praxe mohou posloužit jako užitečný základ pro další formulace.

V literatuře, právních normách i současných diskuzích se směšují pojmy „mentální retardace“ (mental retardation) a „mentální postižení“ (mental disorder). Pojem mentální retardace je pojem z psychiatrického klasifikačního systému, který by poradenští psychologové při posuzování vzdělavatelnosti neměli vůbec užívat, a dokonce ho ani nepotřebují, jak dále ukážeme.

Ve svých předpokladech ke vzdělávání se žáci liší. Posouzení, v jaké míře je žák vzdělavatelný, je úkolem poradenských psychologů pracujících v pedagogicko-psychologických poradnách. Důležité je, že vycházejí z vícefaktorového modelu (zhruba dvaceti sledovaných charakteristik). V diskuzích je psychologům podsouváno, že užívají jednofaktorový model, že svá doporučení opírají pouze o celkovou úroveň rozumového nadání zjišťovanou testy inteligence a vyjadřovanou v počtu bodů na stupnici IQ. To je hrubé zjednodušení a zkreslení situace.

Rekapitulace definic

Rozlišujeme mezi vzdělavatelností a vychovatelností. Vzdělavatelnost dítěte se týká zvládání nároků školy na učební výkon. V této souvislosti dále rozlišujeme normální, sníženou a změněnou vzdělavatelnost.

Dítě je vzdělavatelné v plném rozsahu na úrovni základní školy, jinými slovy, je normálně vzdělavatelné, jestliže má předpoklady navázat a udržet kontakt s výukou, reagovat přiměřeně na požadavky školy na učební výkon a na kázeňské přizpůsobení, aniž by bylo ohroženo jeho duševní a fyzické zdraví, jeho sebevědomí a pozitivní obraz o sobě.

Dítě má sníženou vzdělavatelnost, je vzdělavatelné ve snížené míře, pokud nemá tyto předpoklady. Je pak vzdělavatelné v praktické třídě. Některé děti jsou nevzdělavatelné.

O změněné vzdělavatelnosti hovoříme u dítěte, které má předpoklady zvládnout požadavky základní školy, u něhož ale užití běžných výukových postupů je málo efektivní nebo neúčinné, protože vykazuje například některou ze specifických poruch učení. Sem patří mimo jiné dyslektici. Hovoříme o dítěti se změněnou vzdělavatelností.

Vychovatelnost dítěte se týká jeho schopnosti osvojit si žádoucí vzorce chování. Rozlišujeme normální a změněnou vychovatelnost. O normální vychovatelnosti dítěte hovoříme, jestliže je schopno si osvojit sociálně žádoucí vzorce chování při užití běžných výchovných postupů. O změněnou vychovatelnost se jedná v případě, kdy navozování a zpevňování sociálně žádoucích vzorců chování je při užití běžných výchovných postupů v rodině a ve škole neefektivní nebo neúčinné. Obtížná vychovatelnost má svůj původ v sociálním prostředí, v genetické rovině či v oslabení nebo poškození centrální nervové soustavy. – Některé děti jsou nevzdělavatelné, ale vychovatelné. Existují však i děti nevzdělavatelné a nevychovatelné.

Úskalí při tvorbě školské legislativy

V souvislosti s přípravou novely školského zákona dochází k terminologickým nejasnostem nebo kontroverzím mezi jednotlivými stranami, jež jsou účastny ve vzdělávacím procesu a které si vykládají různé termíny různě. Zásadou by mělo být, aby nebyly používány termíny, jež vyznívají v sociálním kontextu dehonestačně. Příkladem tu může být pojem mentální postižení, který může mít v oblasti společensko-politické urážlivý charakter.

Nároky základní školy jsou dány v zásadě politickými rozhodnutími, stručně se dají popsat v oblasti učebního výkonu a v oblasti kázeňského přizpůsobení. Je řada dětí, které nemají předpoklady zvládnout tyto nároky a které ztrácejí a ztratí kontakt s výukou i přes podpůrná opatření, například pomoc asistenta v běžné třídě základní školy. Jsou vzdělavatelné v omezeném rozsahu. Tento diagnostický závěr poradenského psychologa neuráží dítě ani jeho rodiče, ale konstatuje stav. Tyto děti mají jen ve výjimečných případech psychiatrickou diagnózu „mentální retardace“.

Například jedna z navrhovaných formulací „Posouzení mentálního postižení dítěte nebo žáka pro účely tohoto zákona vždy vychází z hodnocení rozumových a adaptivních schopností dítěte nebo žáka v souvislostech jeho vývoje a jeho sociálního a kulturního prostředí.“ má lepší alternativu: „posouzení předpokladů ke vzdělávání“ či „posouzení předpokladů vzdělávání a navazujícího posouzení speciálních vzdělávacích potřeb“.

Při legislativních změnách dochází také ke střetům v koncepční oblasti, protože řada prosazovaných změn má původ v přebírání mechanismů a koncepcí z jiných sociálně-kulturních prostředí, než je to naše, a tudíž má do jisté míry neověřený, experimentální charakter. Přitom dosud neexistují studie, které by u nás posoudily efektivnost vzdělávání v různých variantách školského systému (se zvláštními školami a bez nich, s asistenty ve třídách a s asistenty vyučujícími děti přeřazené ze zvláštních škol do běžných škol v kabinetech a podobně).