Borovice, jakou svět neviděl
Až do konce února lze hlasovat v anketě Evropský strom roku 2015 a podpořit v ní sedmikmennou borovici z Velkých Opatovic. Anketa upozorňuje na výjimečné příběhy stromů i lidí a zároveň aktivizuje místní komunity, a tedy i tu českou.
Soutěž Strom roku lze bezesporu označit za úspěšný český vývozní artikl. První celostátní ročník ankety o nejzajímavější český strom s příběhem uspořádala Nadace Partnerství roku 2002. Jeho vítězem se stal jasan rostoucí na místě bývalé vesnice Popov u Jáchymova, zaniklé v důsledku vystěhování původního německého obyvatelstva i těžby uranu. Během dalších kol o prvenství v soutěži bojovaly například hrušeň, která jako jediný strom přežila vyhlazení Lidic nacisty, lípa Jana Gurreho, stará téměř sedm set let, do jejíhož dutého kmene se pro zápis do Guinnesovy knihy rekordů vměstnalo hned padesát jedna osob podílejících se na jeho očistě, nebo dub z Višňové, který svým kmenem při povodni roku 2010 zastavil materiál valící vesnicí a zachránil tak dva lidské životy. O silné příběhy spojené se stromy tedy rozhodně není v českých zemích nouze.
Přízeň hlasujících si získávají ale i stromy, jež jsou zkrátka jen stále přítomnými lidskými společníky, pod nimiž lze usednout ve stínu či se zde schovat před deštěm, které slouží jako zdroj ovoce, cíl schůzek milenců či turistických výletů nebo prostor pro hry dětí, jež pak ve školách na motivy svého oblíbeného stromu (alespoň v rámci podobných anket) vytvářejí nejrůznější výtvarná a literární dílka. Existence starodávných stromů v krajině či v blízkosti lidských sídel bývá též zdrojem historizující fantazie plodící nejrůznější pověsti se stromy spjatými. Na webových stránkách ankety www.stromroku.cz si jich lze přečíst hned celou řádku. Svou pověst má i vítěz loňského ročníku – jedinečně rozvětvená, sedmikmenná borovice černá (rakouská) ze zámeckého parku ve Velkých Opatovicích na Blanensku. O té se říká, že je to zakletý sedmihlavý drak, se kterým zde bojoval svatý Jiří, jemuž je zasvěcen blízký kostel.
Klání na evropském poli
V roce 2011 se anketa Strom roku rozšířila také do dalších zemí a dala vzniknout evropské soutěži, do níž postupují vítězové národních kol z předchozího roku. V právě probíhající anketě o Evropský strom roku 2015 spolu soupeří již čtrnáct stromů, jež se vloni v národních kolech umístily na prvním místě. Souputníkem opatovické borovici je tak například dva tisíce let starý italský olivovník, skotská borovice, na niž se po dvacet čtyři let vrací hnízdit samice orlovce, která zde postupně odchovala již padesátku mláďat, dub ze Sherwoodského lesa, v jehož dutém kmeni se podle pověsti skrýval Robin Hood se svými zbojníky, nebo také dub z estonské vesnice Orissare, který se rozšířením fotbalového hřiště kuriózně ocitl na hrací ploše, ale ani potom nebyl pokácen!
Zatímco se sbírání hlasů pro jednotlivé soutěžní stromy v českém národním kole uskutečňovalo převážně kontaktní formou – získáváním podpisů na zpoplatněné podpisové archy (za jeden hlas bylo potřeba do ankety odevzdat tři koruny), případně zasíláním dárcovských esemesek (vybrané sumy byly po skončení ankety odevzdány navrhovatelům jednotlivých stromů, aby mohly být dále využity na ošetření stromů, na novou výsadbu či tvorbu informačních materiálů), hlasování v evropském kole se plně přesunulo na internet. Je již zdarma a probíhá na stránce http://www.treeoftheyear.org, kde lze také sledovat průběžný stav všech kandidátů. V posledním týdnu ankety (od 21. do 28. února) se stav hlasování skryje. Zveřejňování informace o průběžném pořadí slouží jako hnací motor pro aktivizaci organizačních týmů spjatých s nominací jednotlivých stromů a vůbec celých komunit. Tato aktivizace je ostatně také cílem Nadace Partnerství, která chce touto anketou podpořit aktivní lidi v péči o stromy v jejich okolí.
Záhadné monstrum, saň i prolézačka
Například Opatovičtí natočili video s nadsázkou prezentující jejich borovici jako záhadné monstrum, ve kterém si zahráli a jež svými nápady dotvořili nejenom místní divadelní ochotníci, ale také místní policisté, hasiči nebo bývalý městský zahradník a znalec stromů Miroslav Dürr. Toto video, z jehož posledních záběrů takřka běhá mráz po zádech, najdete zde. K propagaci účasti opatovické borovice v soutěži vznikla na podobné téma také krátká vtipná animace (podívat se na ni můžete zde). Příběh o sani, jíž se strom podobá, zaujal také bývalou paní učitelku Jarmilu Klimešovou, která jej dětem zveršovala jako Báji o borovici v zámeckém parku s podtitulem Vítěz dobra nad zlem. Publikujeme ji v tomto čísle Kulturních novin v rubrice Poezie.
Postup pozoruhodné borovice do finále českého kola ankety, vítězství v něm, postup do evropské soutěže a celé dění okolo spojily opatovické občany, a jak říkají, i když by nevyhráli, už jen to, co se událo, je pro ně velkým vítězstvím. Jejich „sedmihlavá saň“, jež v parku roste více než 250 let a v minulosti sloužila také jako mateční strom pro sběr semen k dalšímu množení, je dobře známá celým generacím místních, kteří si u ní jako mladí dávali schůzky nebo po ní různě lezli. Její nízko rozvětvené kmeny totiž k lezení a zkoušení, kdo se dostane co nejvýš, přímo vábí. Vzpomínky pamětníků zachycuje i reportáž České televize o tomto stromu – viz zde.
O tom, co je nám blízké a známé, bychom většinou ani neřekli, že někomu může připadat neobvyklé a jedinečné. „Co mě až dojímá, je, když mi cizí lidi řeknou, že takovou borovici v životě neviděli. To je hezký, pak si totiž člověk řekne, že nebyl úplně hloupý nápad ji do soutěže přihlásit. Že je to fakt zajímavý strom,“ říká iniciátor a hlavní organizátor účasti opatovické borovice v anketě Dalibor Badal. „Každý z místních o té borovici ví a má ji v povědomí, že je to ta zvláštní a rozvětvená, ale přitom by je třeba nenapadlo, že tady máme nějaký významný strom. To není jako dub Robina Hooda… Když to řeknu zpětně, překvapilo mě, že se to celé podařilo. Že člověk může něco, co všichni znají, kolem čeho všichni denně chodí, takhle vyzdvihnout… Fakt se toho dá hodně udělat, když máš zpětnou vazbu od lidí, že se jim to líbí a že do toho s tebou jdou.“ A tak do toho šli a v českém kole uspěli. Uvidíme, jak dopadnou v tom evropském.
Do hlasování se můžete zapojit do konce února na adrese http://www.treeoftheyear.org. Výsledky soutěže budou zveřejněny 5. března. Od 21. března je pak možné nominovat stromy do českého kola ankety Strom roku 2015, jejíž vítěz příští rok zamíří opět do Evropy.