KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production)

Archeologické výzkumy nám pomáhají krůček za krůčkem odkrývat reálie z doby velkomoravské, jejíž duchovní tradice a symbolika vyzařují do života jižní Moravy až do dnešních dnů. Centrum slovanské archeologie Moravského zemského muzea rozšiřuje veřejné povědomí o době, v níž se začala konstituovat naše státnost.

Střízlivá archeologie versus tvořivá mytologie

Pokud lidovou tradici o cyrilometodějském založení hradiska a působení věrozvěstů na Klimentu nemůžeme opřít o věrohodné prameny písemné povahy, podívejme se na otázku očima archeologie. Do jaké míry se nám v obrazu hradiska svatého Klimenta, složeného z mozaiky hmotných archeologických nálezů, objevují kontury věrozvěstů? Prozrazuje nám tento obraz něco o tom, k jakému účelu hradisko sloužilo?

Především si řekněme, že cyrilometodějská legenda přivádí již nejméně po dvě století na hradisko nejen věřící, ale souběžně s nimi také četné badatele. Málokteré místo na Slovácku bylo „archeologicky“ natolik prokopáno jako Klimentek. „Archeologicky“ dáváme do uvozovek, protože zejména ve druhé polovině devatenáctého století, kdy zde panoval v tomto směru čilý ruch, byla archeologie ještě v plenkách a výsledky činnosti „sběratelů starožitností“ jsou buď nedohledatelné, nebo nepoužitelné. Většina nálezů z té doby není dochována, a pokud některé ano, chybí nálezová dokumentace. A co hůře – terén zjizvený jejich výzkumy neumožňuje provést revizi. Odtud pramení povzdech archeologa Viléma Hrubého, který se sem vydal v roce 1958, že rozličné výkopy a archeologické výzkumy vůbec mají na svatoklimentském hradisku tradici sice dlouhou, ale málo slavnou. Hrubý dále cituje jednoho z tamních badatelů Roberta Čechmánka, který již na počátku dvacátého století napsal, že „nejblíže okolí zříceniny již bezpočtukrát nejen prokopáno, ale v pravém slova smyslu prohrabáno. A tak již nelze zaregistrovat v chronologickém sledu všechny tamní výkopové práce.“ Hora svatého Klimenta, proslulá svou tradicí, přiváděla v minulosti na hradisko nejen zbožné poutníky, ale i amatérské archeology a hledače pokladů. Ti všichni, každý svým dílem, přispěli k tomu, že „země“ je zde pro archeologa obtížně „čitelná“, a to bez ohledu na problémy způsobené zalesněným, obtížně přístupným terénem.

Ani nálezy koster, objevených v prostoru kostela zmíněným Čechmánkem v letech 1904–1905, nevnesly do věci jasno. Antropologický průzkum jedné z koster prokázal, že se jednalo o pozůstatky ze třináctého až čtrnáctého století, tedy nikoliv velkomoravské. Šlo o neúplnou kostru muže, již objevitel považoval za ostatky svatého Metoděje. Fakt, že Roberta Čechmánka k takovému závěru přivedl jediný hrobový „inventář“ – kousek dubového dřeva o velikosti 6,5 × 4,5 × 2,5 centimetrů (maximální délka, šířka a tloušťka), je takřka učebnicovým příkladem tehdejší nekritické interpretace archeologických nálezů: Přisoudil mu roli zbytku arcibiskupské berly, která zpětně potvrzovala identitu zemřelého.

Klimentek ve světle současného poznání

Archeolog Vilém Hrubý na základě vlastního průzkumu v roce 1958, během kterého položil osm sond, ale i na základě všech dostupných a průkazných závěrů předchozích bádání, došel k následujícímu závěru: Hradisko bylo vybudováno nejpozději v polovině devátého století a bylo osídleno také po celé desáté a jedenácté století, třebaže méně hustě. Nejpozději během první poloviny dvanáctého století zpustlo a znovu ožívá až ve čtrnáctém a patnáctém století v souvislosti s augustiniánským proboštstvím. Důležitý závěr vyplývá z hodnocení nálezů z velkomoravského období, kdy bylo osídlení nejintenzivnější – ukazuje se, že na kopci byla stálá a samostatně hospodařící slovanská osada. Tomu nasvědčují zejména nálezy zvířecích kostí, a to výhradně pocházejících od kostí chovného dobytka. Pro trvalé osídlení mluví též množství nalezené keramiky, představující hlavní „kuchyňské vybavení“, kostěné proplétačky na splétání lýčené obuvi a kamenné brousky železných nástrojů. Podle nálezů železné strusky lze uvažovat i o místním hutnictví, či aspoň o kovářském zpracování železa. O stálých obydlích hovoří nálezy mazanice ze stěn chat a jamky po kůlech, podpírajících kdysi hřebeny střech, a výskyt zlomků malty ve velkomoravské kulturní vrstvě v jedné ze zkoumaných sond. Pokud jde o pozůstatky kamenného kostela, Hrubý soudí, že místní tradice o cyrilometodějském původu svatoklimentské svatyně u Osvětiman je opodstatněná v tom smyslu, že stavba vznikla v době působení byzantské misie na Moravě.

Blíže se k problému kostela vyjadřuje vedoucí Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea v Uherském Hradišti Luděk Galuška, který na hradisku prováděl výzkum v roce 1989: „V nálezově uzavřených velkomoravských objektech a vrstvách zjištěných těsně pod návrším s kostelem jsme i my v roce 1989 nalezli kromě jiného četné úlomky kvalitní vápenné malty. To naznačuje, že v době Velké Moravy na návrší skutečně existovala nějaká kamenná, na maltu stavěná budova. S touto stavbou zřejmě souvisejí kamenné základy východní části pozdějšího augustiniánského kostela, tedy presbytáře. Tento presbytář zcela jistě byl nejstarší částí celého kostela, neboť další dvě prostory – loď a chrámová předsíň – byly k němu přistaveny později, předsíň až v 15. století. Bohužel, hroby, které by napomohly k dataci této stavby do doby Velké Moravy, však v jejím okolí, ba ani na celém hradisku, prozatím nebyly nalezeny. Nicméně vznik tohoto kostela v době Velké Moravy považuji ve shodě s mnoha badateli v minulosti a v současnosti za velmi pravděpodobný.“

Z toho, co sděluje archeologie, je zřejmé, že nelze přímo doložit souvislost hradiska s byzantskou misií. A v tomto smyslu zazněl i závěr Luďka Galušky, který 9. května hradiskem prováděl početnou skupinu zájemců o historii tohoto místa: „Nemůžeme samozřejmě vyloučit pobyt misie na Klimentu, neboť v devátém století bylo hradisko skutečně osídleno, byl zde kostel a víme i o zlatém solidu byzantského císaře Theofila, nalezeném ve dvacátých letech minulého století amatérským archeologem Vítězslavem Glozou. Jsou to však všechno jen nepřímé důkazy. Vzhledem k dlouhodobému osídlení hradiska se domnívám, že jeho prvořadým úkolem bylo střežit cestu spojující Pomoraví s Hanou, byť samozřejmě v různých dobách mohlo plnit ještě další, třeba i speciálně církevní úkoly.“

Takové závěry jistě nesplňují představy laických záhadologů. Jsou to ale závěry odpovídající stavu současného vědeckého poznání. Ale ani ony koneckonců neubírají prostor pro další hledání a výzkumy. Hora svatého Klimenta se definitivnímu poznání brání, možná i proto, aby neupadl zájem o její minulost, neboť nás vždy vzrušuje nikoliv to, co již bylo objeveno, dokumentováno a prokázáno, ale především to, co zůstává skryto a je těžko uchopitelné. Právě to podněcuje naši obrazotvornost a motivuje nás k hledání dalších střípků mozaiky, z nichž je složen obraz naší minulosti.

První část tohoto textu si můžete přečíst zde.