Gabriel Pleska
Ukázky z tvorby autora, o němž Jan Nejedlý na Portálu české literatury napsal: „Literární ironie Gabriela Plesky se asi nejvíce blíží té wernischovské. Je to ironie povětšinou laskavá, hravá, která však občas bez varování bodne a řízne do masa, aby se pak zase vrátila ke svým hrátkám a kudrlinkám.“
Zimní domy
Zjara: vezmeme návnady pušky
a sítě vyrážíme do lesů
Celé: noci číháme u studánek
v lese tam
kam chodí ženy
pít
Pohublí s očima červenýma třesoucíma se
rukama
I hlasem klademe past
líčíme oko oko
na mušce míříme vrháme
sítě
Přijde podzim a plné žen
jsou
a lososů
lovecké chaty
Per lososy ďas!
S úlovkem přes rameno
vracíme se spokojeni
do svých zimních domů
Kyborzi si házejí přes kopec zlatým míčem
přichází člověk s měděným čelem
taky se vrátím do jezera
v jezeře vyprávím jak pomalu jen to bylo: kyborzi si házeli
přes kopec zlatým míčem přišel člověk s měděným čelem
jatka, hlína, podzimek
tlačenka a
krtek a měsíc a
vítr hvízdající
kéž by podzim zůstal nylonový
natahovaný do nekonečna.
Gabriel Pleska (1978) vystudoval češtinu a finštinu, pracuje jako redaktor, píše glosy, recenze a písňové texty, vydal básnickou sbírku Česnek! Česnek! (Aluze, Olomouc 2003).