Jiří Wolker
Podzimní báseň jednoho dospělého chlapce.
Podzim
Padá, padá, padá
krev a zlato
na všechny cesty; co nevidět
zasypán bude celý svět.
Na polích chodím a ustrašen dívám se na to.
Vždyť zlato je tak těžké a krev je z ran,
každému, každému povídám;
neslyšíš, – země pod tou tíhou sténá,
možná do zítřka zemře udušená.
Ale nikdo mi nevěří,
neběží do zahrad, do polí,
zaprosit větry, břízy a topoly.
Kdyby je lidé políbili, jistě by se usmířily,
a rázem
by zase jen padalo na zem
lehounké, zetlelé listí.
Jiří Karel Wolker (29. března 1900 – 3. ledna 1924) byl moravský básník, dramatik a autor moderních pohádek, ovlivněný estetikou francouzského unanimismu, člen KSČ a Devětsilu, „dospělý chlapec, student a socialista, věřící v sebe, železné vynálezy a dobrého Ježíše Krista…“.