Střípky ze světové výstavy v Miláně (4. část)
Poslední část postřehů z letošního Expa přibližuje vnitřní expozici českého pavilonu, kulinářské pochoutky servírované v jeho restauracích i to, jakou show zde Češi návštěvníkům nabídli.
Stejně jako stavba českého pavilonu byl i vznik jeho vnitřní expozice podpořen ze soukromých zdrojů, k čemuž došlo v historii české účasti na Expu úplně poprvé. Z celkového rozpočtu naší reprezentace v Miláně, který činil 230 milionů korun, přispěly třetí strany (to jest nejen firmy, ale i vědecké instituce, ministerstvo průmyslu a obchodu nebo evropské zdroje) částkou sto milionů korun. I zde bychom mohli uvažovat a počítat, zda ony finance z ministerstva či z evropských zdrojů nebyly vlastně našimi státními penězi, za něž by mohlo být pořízeno i něco jiného, faktem ale je, že se soukromý sektor do vybavení českého pavilonu zapojil výrazně. Samozřejmě zase proto, aby zde prezentoval hlavně sám sebe.
O bazénu s filtrovanou vodou a o výrazném „autoptáku“ rozstřikujícím vodu Lukáše Rittsteina byla řeč již v druhé části ( http://www.kulturni-noviny.cz/permalink/15524 ) tohoto článku. Zbývá doplnit jeho oficiální název: Hydal – Free Form Gate, ve kterém ono záhadné „hydal“ označuje inovativní technologický proces přetvářející použitý fritovací olej na biopolymer PHA, čímž se investor tohoto díla, společnost Nafigate Corporation, mezi jinými také zabývá.
Vědecko-inovativní linie se autoři projektu českého pavilonu přidrželi i v jeho vnitřních prostorech. A tak v nich vedle Laboratoře ticha (ukázky českého lesa pěstovaného v umělých podmínkách), jíž jsme se už rovněž zabývali a která se podle průzkumů líbila více než polovině návštěvníků české expozice, vznikla i Laboratoř života, jež měla ukázat pokroky české vědy prostřednictvím uměleckých děl. A dále zde vyrostla Země příběhů a fantazie – ve čtrnáctidenních cyklech obměňovaná expozice navazující na propagační kampaň společnosti CzechTourism „Česká republika – země příběhů“.
Věda jako umění
Ústav experimentální botaniky AV ČR se pro Laboratoř života stal partnerem díla s názvem Subliminal, uměleckého znázornění genetického kódu pšenice, jež vytvořil Federico Díaz, který pro předchozí Expo 2010 v Šanghaji navrhl slavnou zlatou slzu. Ústav organické chemie a biochemie AV ČR podpořil vznik videoobjektu Jakuba Nepraše Buňka a se společností Block se podílel na realizaci simulované nízkoenergetické laboratoře pro přípravu nových léčiv Deset tisíc experimentů Jonáše Strouhala. Partnerem sousoší Lukáše Rittsteina Za horizont, znázorňujícího psa, koně a naddimenzovaného ptáka, kteří se podobně jako jeho „autopták“ ve své zadní části otevírají do abstraktní formy, se stala společnost Bioveta, jež se mimo jiné zabývá vývojem léčiv a vakcín pro zvířata (například právě pro zmíněné koně a psy). První lékařská fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se společností Sportvital vytvořila aplikaci pro mobilní telefony Sportvital Nutrition, jež má lidem ohlídat příjem a výdej energie a kterou si návštěvníci mohli v české expozici rovnou stáhnout do mobilu.
Na střešní terase „přistál“ e-Bolid, betonová plastika asteroidu s několika projekčními otvory, ve kterých běžely videokoláže ze života ohrožených druhů zvířat. Vznik tohoto exponátu podpořila Zoo Praha. Podtrženo a sečteno, podobně jako u Laboratoře ticha a u venkovního bazénu, bylo myšlenkové pozadí také těchto exponátů sofistikovanější, než se na první (ale i druhý) pohled mohlo zdát. Alespoň že při relaxaci na lehátku před pavilonem bylo možné všechny tyto rozpačité myšlenky zase rychle vyhnat z hlavy.
Centrální schodiště českého pavilonu ozdobila kinetická plastika ze skleněných vláken Maxima Velčovského vyrobená společností Lasvit. Velčovský ve spolupráci s Lasvitem, jehož je také uměleckým ředitelem, dále vytvořil skleněné panely kryjící venkovní bar u bazénu, svítidla nad barem nebo také lustry připomínající jelení paroží v restauraci v druhém patře. Ostatní mobiliář pavilonu dodali další obchodní partneři. (V baru u venkovního bazénu byly například ke koupi župany společnosti TEXSR exministra průmyslu a obchodu Martina Kuby.)
Fantastické příběhy
V expozici nazvané Země příběhů a fantazie se vždy na čtrnáct dní postupně představilo šest krajů České republiky a potom také další partneři našeho pavilonu. Prvním z vystavujících byl kraj Jihomoravský. Ten připomněl sto padesáté výročí první přednášky Johanna Gregora Mendela, na níž prezentoval výsledky svých pokusů s křížením hrachu a dalších rostlin, jež daly vzniknout jeho genetické teorii. Tato přednáška se uskutečnila roku 1865 na tehdejší německé reálce v Jánské ulici v Brně. Další jihomoravské vědecké exponáty doplnila pozvánka do vily Tugendhat a do Lednicko-valtického areálu. Karlovarský kraj svou expozici založil na tradici lázeňství a využívání minerálních pramenů, ale i na sklářství a keramice. Plzeňský kraj pozval návštěvníky do své metropole, jež se letos může chlubit titulem Evropské hlavní město kultury. Dále jim ukázal například loutky nebo model kostela Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici a připomněl, kde se vaří slavný Pilsner Urquell. Ústecký kraj do Milána přivezl repliku křesla z duchcovského zámku, na němž sedával Casanova, nebo také repliky granátových šperků Ulriky von Lewetzov, pozdní lásky Johanna Wolfganga von Goetheho. Kraj Vysočina se prezentoval světelnými objekty, skleněnými předměty a po dva regionální dny i biatlonovou střelnicí.
Dle zpráv, jež lze o účasti jednotlivých krajů na Expu dohledat, naprosto nejúžasnější musela být prezentace kraje Moravskoslezského. Ten pro svou expozici nechal vytvořit interaktivní dílo, jež znázorní boha Radegasta, zachytí krásu celého regionu a zároveň zdůrazní jeho industriální charakter. Tak vznikl velký interaktivní stroj z leštěného kovu, který svou konstrukcí připomíná elektrostatický filtr z areálu ostravských Dolních Vítkovic (z něhož by do roku 2020 mělo rovněž vzniknout umělecké dílo), s některými částmi po vzoru italského Ferrari v červené barvě a se sestavou dataprojektorů, reproduktorů, pohybových čidel a dotykové obrazovky. Do horní části tohoto exponátu byla zabudována zahrádka symbolizující propojení průmyslu s přírodou. Po skončení moravskoslezské prezentace na světové výstavě byl tento bůh plodnosti a úrody v industriálním ostravském hávu, navržený sochařem Jiřím Černickým a vytvořený týmem pasíře Pavla Strakoše, převezen zpět do České republiky a od konce letošního září by měl být umístěn v úvodní části ostravského Velkého světa techniky.
Utopence i zvěřinové hody
Občerstvit se v českém pavilonu bylo možné hned na třech stanovištích: u venkovního baru, v samoobslužné jídelně Tankovna Pilsner Urquell v přízemí a ve zvěřinové restauraci La Baita del Cacciatore ve druhém patře. V Tankovně se podávala česká klasika: klobásy, utopence, zavináče, smažený sýr, jejž prý Italové obzvlášť milují, ale také třeba šišky s mákem („skutečně český tradiční pokrm, který nedělá nikdo jiný na celém světě“), nebo kančí ragú se širokými nudlemi („delikatesní pokrm oblíbený v každé hájovně“). V restauraci se servírovala především zvěřina, například srnčí se šípkovou omáčkou, jelení rostbíf s medově-hořčičnou omáčkou („oblíbená svačina českých myslivců“) nebo bažantí řízečky se starodávnou mysliveckou omáčkou Cumberland („oblíbený pokrm žen a dětí“).
Maso i další suroviny, jež musely být navíc do značné míry předpřipravené, protože kuchyně našeho pavilonu měly poměrně skrovné prostory, se na Expo dovážely z České republiky. Takový systém zásobování rozhodně není nijak šetrný k životnímu prostředí, na druhou stranu je přeci jen jednodušší přivézt bažanty z konopišťského chovu do Milána, než je posílat až do Šanghaje. Vždyť své exkluzivní maso návštěvníkům na letošním Expu nabídla i Zimbabwe, která v rámci klastru na téma obilniny a hlízy servírovala například zebraburgery ze zebřího masa, a to klasicky v housce, s kyselou okurkou, čedarem a se dvěma omáčkami – barbecue a s omáčkou z baobabu.
Vedle ekologických aspektů se v případě stravování na světových výstavách nabízí k diskuzi i jiný problém (poslední, jejž zde nastíníme) – otázka jeho reprezentativnosti. Přestože se v české restauraci na Expu podávala i skutečná klasika (hovězí svíčková na smetaně, pečená kachna se zelím, vepřo knedlo zelo nebo třeba bramboračka), nemohu se zbavit pochyb, nakolik je jelení rostbíf skutečně oblíbenou svačinou mezi myslivci. A otázka po reprezentativnosti vyvstává i u show Blanky Milfaitové, která na Expu sedmkrát vždy po dva dny vařila před českým pavilonem marmeládu.
Světová show
Ano, čtete správně, před českým pavilonem v Miláně se vařila marmeláda. A nepřijelo tam s ní žádné Hamé, ale Blanka Milfaitová. Výrobu této sladké dobroty lze totiž provozovat nejenom doma v kuchyni, ale i v nejrůznějších dobrodružných podmínkách, jak to také tato žena s oblibou činí. A dobře to činí, neboť se svými produkty sklidila již mnohá ocenění na mezinárodních soutěžích (například roku 2013 obdržela titul Nejlepší marmeláda na světě). Zážitky ze své roční marmeládové expedice po Evropě a severu Afriky vtělila do knihy Příběh opravdové vášně (jež se stala nejprodávanější knihou nakladatelství Mladá fronta za rok 2014, a to vyšla až na počátku prosince toho roku, kdy ji také slavnostně pokřtila první dáma ČR Ivana Zemanová). Byla to také právě tato marmeládová královna, kdo 28. listopadu 2015 předával Zlatého slavíka za třetí místo v kategorii zpěvák Tomáši Ortelovi, jenž se svou xenofobní formací Ortel bodoval i v kategorii hudební skupina. (Pokud jste se náhodou dívali…)
A jak se k uvedenému má ona reprezentativnost? Podobně jako stávající české chovy bažantů nejsou pochopitelně schopny naplnit naše restaurace a jídelny, není ani paní Blanka Milfaitová schopná svou produkcí exkluzivních marmelád nasytit českou, natož pak zahraniční poptávku. A hlavně se o to vůbec nesnaží (od roku 2014 své marmelády prodává dokonce jen ve své Slunečné kavárně v šumavském Srní). Dokáže ale lidem nabídnout zajímavou show, o niž jde – na pozadí různých obchodních a zahraničně strategických zájmů – na Expu především. A je možné se s ní pochlubit.
Expo 2015 (Potraviny pro planetu, energie pro život), 1. května – 31. října 2015 Milán, http://www.expo2015.org. Příští všeobecná světová výstava Expo 2020 se uskuteční v Dubaji a bude na téma spojování myšlenek a vytváření budoucnosti.
Střípky ze světové výstavy v Miláně: 1. část, 2. část, 3. část.