Syrská válka a migrační krize jako Kocour
Až přijde kocour.
V posledních dnech mě stále častěji napadá, že syrská válka a migrační krize přišly do našeho koutu světa ze stejného důvodu, z jakého přišel do městečka plného pokrytců chlupatý titulní hrdina filmu Až přijde kocour.
Proč? Aby v jasných barvách ukázaly, kdo je tu kdo a o co mu jde.
Shrňme si to.
Ze světa:
Spojené státy americké využily základny dvou svých největších spojenců v regionu (absolutistické monarchie, která má pravidelně největší množství poprav středověkým způsobem z náboženských důvodů, a státu, který dosud veřejně nepřiznal, že v letech 1915–1918 provedl první genocidu světových dějin, aniž se za ni pozůstalým po 1,5 milionu obětí kdy omluvil, a jehož prezident považuje za vzor prezidentské republiky Hitlerovo Německo), aby pod záminkou boje proti Islámskému státu mohly bojovat PROTI Asadovu režimu.
Rusko využilo základny svého největšího spojence v regionu (malé, ale chytré země, která se od velmoci v úpadku pomalu, ale jistě přiklání k velmoci na vzestupu a která přes nekonečnou dějinnou řadu mírových smluv okupuje část území všech svých sousedů), aby pod záminkou boje proti Islámskému státu mohlo bojovat ZA Asadův režim.
Turecko využilo všeobecného zmatku, aby pod záminkou boje proti Islámskému státu mohlo v souladu se svou národní tradicí provést už druhé „konečné řešení“ a konečně „vyřešit kurdskou otázku“ nejen na svém vlastním území.
Z domova:
Politické zombie typu Václava Klause a Miroslava Sládka okamžitě zareagovaly na tučné sousto migrační krize a s halasným výkřikem „Migrantům bez pochyb NE!“ začaly rozdávat autogramy a budovat pozice pro své politické zmrtvýchvstání.
Mediální zombie typu Pavla Šafra a Pavla Novotného (svého času průkopníků českého bulváru ve funkcích šéfredaktorů periodik Blesk a Extra) okamžitě zareagovaly na tučné sousto migrační krize a s halasným výkřikem „Migrantům bez pochyb ANO!“ začaly budovat pozice pro své mediální zmrtvýchvstání.
To všechno se může stát. JASNOzřivý Kocour (který nepochybně pocházel z rodokmene šelem z děl Charlese Perraulta, Josefa Lady a Michaila Bulgakova) z filmu Vojtěcha JASNÉHO však na vše pohlédl svým neúplatným zrakem, a když se ztracené děti vrátily, všichni a všechno se napravilo. To byla ale pohádka. Ve skutečném světě je to jinak:
Saúdská Arábie bude i nadále předsedat Výboru pro lidská práva OSN.
Turecko bude i nadále naším významným spojencem v NATO, který absolvuje vstupní rozhovory do Evropské unie, od Mezinárodního měnového fondu obdrží půjčku deset miliard dolarů a od Evropské unie navíc další tři miliardy eur za to, aby do Evropy nepouštělo další obyvatele svých uprchlických táborů.
A rozdělení Češi (a Evropané obecně) se budou i nadále prát o to, zda uprchlíky Radikálně NE! či Radikálně ANO!, díky čemuž si nikdo příliš nevšimne, že se pod záminkou teroristické hrozby omezují některé základní svobody, jisté geneticky modifikované potraviny pro evropský trh jsou už schválené a dohodu TTIP máme za dveřmi.
A kdyby si toho někdo nakrásně všimnul, však oni mu ti staronově zvolení politici a znovu populární mediální odborníci zase vysvětlí, proč je to nutné…