Velkopáteční
Sváteční báseň z roku 2015.
Ti, kteří chodí na Zemi z lásky,
nemají na tomto světě svou vlast,
závěje sněhu a ledové zmrazky
bez hranic srdce vždy proteplí snáz.
Když přejde zima a odejde bolest,
zazlátne petrklíč i sluneční svit,
potulný pták slétne na ratolest,
daleko lépe zní slovo žít.
Ti, kteří chodí na Zemi z lásky,
podají ruku a řeknou kam jít,
a pak už beze své pozemské masky
v podobě paprsku odcházejí.
Text vznikl o Velikonocích 2015 ve švýcarském Dornachu pro příležitost zakončení velikonočního semináře postgraduální Akademie Miloše Brabínka pro lékaře s antroposofickou specializací. V historické budově Goetheana jej pro 70 českých a slovenských lékařů přednesl vnuk herce a režiséra Karla Dostala, bývalý ředitel firmy Welleda Česká republika, dnes obvodní lékař v lužickém městě Zły Komorow neboli braniborském Senftenbergu, MUDr. Lukáš Dostal.
Autorův doprovodný obrázek byl zachycen na začátku března 2016 před královéhradeckou Fakultní nemocnicí.