KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production)

Ztopení a zveřejnění dokumentů Panama Papers je informačním průsakem století, možná významnějším nežli WikiLeaks. V tomto článku se autor pokusil heslovitě vyjádřit ke všem zásadním souvislostem tématu.

1. Že existují daňové ráje, jistě není žádné tajemství ani překvapení. Panama Papers ale odhalují několik zásadních věcí. Zaprvé rozsah: tato právní kancelář je „čtvrtou největší na světě“, ale podobné operace dělají stovky kanceláří dalších. Firma vytvářela čtvrt milionu (!) společností, které byly pouze prázdnými schránkami pro účely typicky daňových optimalizací, a odhalených dokumentů bylo jedenáct milionů (sama právní kancelář uklidňuje klienty, že unikla jen „malá část dokumentů“). Jen z ČR se jednalo o asi tři sta osob a několik desítek tisíc dokumentů. Za druhé, z dokumentů vyplývá, co všechno se přesně dělalo, v jakém množství a objemu, jaká byla „technologie“ machinací. Za třetí (což bude zřejmě nejexplozivnější), se z dokumentů lze dozvědět, jakých konkrétních osob se to týkalo a co tyto osoby prováděly.

2. Společnost označovaná jako offshore je takový druh společnosti, která podniká v určité zemi či ve více zemích a v daňovém ráji má pouze své sídlo, kde zpravidla platí pouze základní paušální daňové poplatky. Není překvapením, že mezi osobami, jež využívaly daňových rájů, jsou nejvyšší představitelé ze zemí, kde bez úplatku pomalu ani nepřejdete křižovatku na zelenou: Rusko, Ukrajina, Egypt, Libye či Sýrie. Překvapením ale je, že těchto služeb využíval například islandský premiér nebo otec současného britského premiéra.

Zdroje tvrdí, že je v tom namočeno sedmdesát dva hlavních představitelů států: myslím, že budou padat hlavy a nebude jich málo. Například islandský premiér zřídil „offshore společnost“ pro zacházení se svým dědictvím a zřejmě se nedopustil ničeho nezákonného, ale nejspíš to odnese i tak. (Pozn. red. Autorova prognóza byla správná, už v pondělí 4. dubna v centru Reykjavíku na demonstraci řádově dvou desítek tisíc lidí zazněl požadavek na odstoupení premiéra. Hned druhý den premiér Sigmundur Davíð Gunnlaugsson rezignoval.)

Právě tak budou s největší pravděpodobností vyplouvat na povrch jména známých celebrit, sportovců či „úctyhodných podnikatelů“. Dokumenty uvádějí devětadvacet lidí ze seznamu pěti set nejbohatších osob planety anebo fotbalistu Messiho.

3. Je tato činnost legální, nebo nelegální? Obojí. Metody „daňové optimalizace“ využívají platných zákonů a mohou být sice nehezké a eticky sporné, ale zákonné; právě tak ale mohou být za hranou zákona. Spíše než samotné offshore procesy je potřeba posuzovat konkrétní nabytý majetek: pokud jej do offshoru uloží podnikatel, který jej získal férovým podnikáním, je to zcela něco jiného, než když přes Panamu protečou dvě miliardy dolarů pro prezidenta Putina, jenž má jediný legální příjem z prezidentského platu (v roce 2013 přiznal celkový příjem 1,52 milionu korun, na uvedené dvě miliardy by tedy musel prezidentovat asi dvanáct set let). Právě peníze veřejně činných osob budou ostře sledovány, protože budou-li výrazně přesahovat jejich mzdy, není pro to prakticky jiné vysvětlení, než že buď pocházejí z korupce, anebo že cílem použití offshoru bylo skrýt jak původ peněz, tak jejich vlastníka.

4. Pojem „daňový ráj“ v tomto případě není určující. Ještě spíše než o nezdanění výnosu jde o to, že v těchto proslulých offshore lokacích jsou jak nedohledatelní vlastníci, tak nevysledovatelné samotné převody peněz. Offshore lokace nejsou součástí mezinárodních finančních systémů, jako je ESD (European Savings Directive) v Evropě. Offshore státy či domicily odmítají sdělovat jakékoli informace, nespolupracují s vyšetřujícími orgány EU či USA ani nevydávají podezřelé osoby.

5. Panama Papers názorně ukazují, jak v některých případech probíhala „malá domů“. Státní či městské peníze v bance kontrolované státem či městem se bez řádného zajištění a ručení půjčily nějaké firmě, tato firma s domicilem v daňovém ráji poslala peníze dál a pak zase dál, a nakonec skončily v offshore společnosti, kterou vlastnil ten samý člověk, jenž půjčku podepsal. Firma, která si peníze půjčila, je nevrátila a zkrachovala. Offshore lokace tak posloužila k zakrytí peněžních toků a vlastního ilegálního jednání. Toto se dle Panama Papers dělo mimo jiné u ruských bank.

6. Další častá využití offshore společností:

a. U manželských párů, z nichž jeden je bohatý a nechce riskovat dělení majetku při rozvodu.

b. U režimů, které jsou pod mezinárodními sankcemi k provádění zakázaných obchodů, vyvádění peněz a podobně.

c. K praní špinavých peněz, tj. k legalizaci peněz získaných jinou trestnou činností.

d. K vyhýbání se placení daní: Výnos je poslán do daňového ráje, není tedy zdaněn (schránka v daňovém ráji fakturuje fiktivní činnosti a tím pádem inkasuje), schránka pak skoupí nemovitosti či jiná aktiva ve prospěch konkrétního beneficienta.

7. Dopad se týká i obřích evropských bank, jako je HSBC, Credit Suisse, UBS nebo Société Generale (vlastníka Komerční banky). Tyto banky dle Panama Papers pomáhaly zakládat svým klientům offshorové bankovní účty a provádět transakce, a to v tisících případů.

8. Jak může offshorový byznys tak hladce fungovat, že jej mohou bezproblémově využívat stovky tisíc osob, a to i k zakrývání evidentně kriminálních aktivit? Jakkoli je boj proti tomuto podnikání obtížný, je zřejmé, že snaha je často jen předstíraná. Řada věhlasných offshore rájů patří mezi britská závislá území, tj. pod britskou jurisdikci (Kajmanské ostrovy, ostrov Man a podobně). Britská vláda slavnostně vyhlašuje boj proti daňovým rájům, zatímco otec britského premiéra je sám využívá… Je nepochybně možný a realizovatelný daleko tvrdší postup, ale není k němu evidentně ona pověstná „politická vůle“. Běžní voliči problém podceňují a ti neběžní z něj naopak velmi těží.

9. Daňové úřady evropských i dalších zemí nyní zcela nepochybně zahájí rozsáhlá vyšetřování (podle všeho mají už kompletní Panama Papers k dispozici). Bude se danit a budou se doměřovat pokuty, které mohou být obrovské. Žádný stát si nenechá ujít příležitost dostat zpátky domů miliardové sumy. Alespoň doufám.