Poezie je mostem a nadějí
V cyklu Na strunách naděje představí Divadlo hudby a poezie Agadir ve spolupráci s Českým centrem Mezinárodního PEN klubu 21. dubna v Brně ve druhém dílu cyklu Tisíc a jeden den – Tisíc a jeden sen čtyři íránské básnířky, jež nepřízeň osudu vyhnala z vlasti. Jde o pokračování pořadu, v němž vystoupila nedávno básnířka Bita Malakuti, které jsou především věnovány následující řádky.
Čtyři básnířky, Sheema Kalbasí, Shirin Razavian, Mahboubeh Shadzí a Roya Hakakian, jejichž tvorba vyšla v antologii Než skončí nekonečno v překladu Radka Hasalíka, mají něco společného – všechny musely opustit svou vlast a všechny musí čelit těžkostem života v exilu. Nevzdávají se však a díky poezii se mohou vyznat ze svého smutku a beznaděje, a také ukázat, že navzdory všemu zůstávají věrné svým mravním hodnotám.
Před návštěvou dubnového představení si můžeme připomenout první díl z již zmiňovaného cyklu. Byl rovněž zasvěcen básním z antologie Než skončí nekonečno, konkrétně byly zastoupeny básnířky Mana Aghaee, Sheida Mohammadi, Ladan Salami, Sholeh Wolpé a Bita Malakuti. Posledně jmenovaná autorka se na večer íránské poezie dostavila osobně. Tato významná íránská spisovatelka žije již několik let v České republice, konkrétně v Praze, a tak mohla svojí přítomností obohatit celý večer. Pozvání přijal také překladatel Radek Hasalík.
Bita Malakuti se narodila v roce 1973 v Teheránu, vystudovala drama na Azad Art University v Teheránu. Na počátku své profesionální kariéry publikovala především povídky, později začala psát i poezii. Rovněž se věnovala divadelní kritice. Její bibliografie zahrnuje několik povídkových sbírek, novelu i biografii slavné íránské herečky Soosany Taslimi. Írán opustila v roce 2006, nejdříve žila ve Spojených státech, pak se přestěhovala do Prahy.
Po představení Bita Malakuti s ostychem předstoupila před publikum a zahájila diskusi nejen o své tvorbě, ale také o současné íránské literatuře a o tom, co může mít společného íránský a český čtenář. Bita Malakuti představuje jistý fenomén, který je podle jejích vlastních slov jedním z prvků, jež utvářejí současný charakter íránské poezie. Jedná se o ženské básnictví. Během několika posledních let na íránskou literární scénu vstoupilo nevídané množství talentovaných básnířek, které se snaží bojovat za ženská práva. Poezie jim pomáhá vyjádřit nejniternější pocity a zároveň se stává mostem mezi lidmi. Samotná Bita vzpomíná, že jejím prvním přítelem v České republice se stal Radek Hasalík, a to právě proto, že jejich cesty svedla dohromady íránská poezie. Kromě toho si také velmi váží svého života v Praze. Praha je totiž místem, kde žil její milovaný spisovatel Franz Kafka, který patří mezi nejoblíbenější zahraniční spisovatele v Íránu. A jeho hrob v Praze se stal povinnou zastávkou na cestě nejednoho íránského turisty. Bita Malakuti Franzi Kafkovi dokonce vzdává hold ve svých básních – napsala totiž cyklus s názvem Tři monology u Kafkova hrobu. I v těchto verších si Bita zachovává svůj specifický lyrický styl, který je založen na hlubokém osobním prožitku, avšak skutečnost, že básně vznikají „u Kafkova hrobu“, dodává celému cyklu i český kontext.
K fenoménu ženské poezie se během diskuse vyjádřil i Radek Hasalík. Přiznává, že jednou z motivací k překládání íránských spisovatelek se stalo tristní až tragické postavení žen v Íránu. Jejich práva jsou omezována na téměř všech společenských úrovních, nejen v kruhu nejbližších, ale i v rámci právního systému. Svým počinem tedy chtěl těmto ženám umožnit cestu ke čtenáři.
Brněnské setkání s íránskou poezií bylo pootevřením dveří do cizího světa. Do světa, který svojí krutostí ničí životy mnoha lidí. Byť se vztahy s Íránem na mezinárodní úrovni zlepšují, stále je to – jak podotkl Radek Hasalík – země, ve které jsou denně zatýkány desítky lidí za tak zvanou protistátní činnost. Nemusíme připomínat, že i my víme, že výklad slova „protistátní“ může být velmi neurčitý. Bylo to také setkání, které potvrdilo slova Bity Malakuti: Poezie je mostem, který dokáže spojovat lidi kdekoli na světě.
Více informací na www.agadir.cz.