Noci!

Foto Tomáš Koloc

Báseň Otokara Březiny ze sbírky Větry od pólů.

Noci umdlené čekáním jitra! Stíny dní, které jsme měli a budeme míti!

Hodiny, v nichž okamžiky jsou ohnisky zvuku odraženého z dálek!

 

Noci, v nichž proudy mystické lásky dušemi vanou od světa k světu

a ze zraků září podmaňující hloubkou budoucích světel!

 

Noci, kdy země se propadá do tmy, z níž vyšla, a nová tvoří se v snění,

s novými růžemi zahrad a s jinou blízkostí smrti!

 

Noci měsíční hudby s vůněmi touhy, již duše v cizině cítí,

když slyší píseň své vzdálené Vlasti! Echa tónů, jimiž jásá slunce neviditelné!

 

Noci, kdy hvězdy všech prostorů zdají se závratným snem, jejž vysnila země,

a do něhož jsme v extasi vešli jak umělec v dílo mistra milovaného!

 

Noci, v nichž naděje k loži teskného přichází dveřmi navždy uzamčenými,

v šatě utkaném z paprsků příštích a z vůní květů, jež vadnou rosami rána!

 

Noci svatých, bdících na modlitbách díků za úrodu, již celou rozdali bratřím,

pěšinou polní se vrátili, chudí, nevidění pro výši vlastních svých klasů.

 

Noci samotářů, jichž duše zapalují svá uhaslá světla o hvězdy

a sestupují s nimi do hlubin, kde polibky mají silnou chuť smrti a ticha!

 

Noci čekajících, jichž duše, jak hladiny zvlněné příliš, nemohou odrážet výši,

A ty, které u dna již krvácejí prvními reflexy nového slunce!

 

A noci, symboly mystické Noci, v níž pozemský život snem těžkým dříme,

aby duše nabyly síly pro přijetí vyššího světla!

 

Otokar Březina: Básnické spisy (Spisy Otokara Březiny, svazek I.). Česká akademie věd a umění nákladem nakladatelství Melantrich, Praha 1948.