Originální obrazivost usazená ve věcnosti

Karel Rossí: Pavouk nebeský, olej na plátně, 2016. Foto: Jan Dočekal Karel Rossí: Zátiší v krajině, olej na plátně, 2016. Foto: Jan Dočekal

Pozvánka na výstavu, kterou můžete v Křížovicích na Vysočině navštívit do 6. července.

Dvacet nových děl vystavuje letos jednašedesátiletý malíř Karel Rossí v soukromé rustikální Galerii z ruky v Křížovicích (okres Brno-venkov).

Autor působí v Bystřici nad Pernštejnem, tedy natolik blízko Křížovic, že by tam pomyslně kamenem dohodil. Od roku 1992 je současná výstava v Galerii z ruky jeho již pátým samostatným vystoupením. Stále vítaným autorem tu ovšem není pro malou vzdálenost Bystřice od Křížovic, nýbrž pro originalitu svých maleb.

V roce 1980, po studiích na pražské Akademii výtvarných umění u profesora Karla Součka, přišel Karel Rossí do prostředí, které odkazovalo k dílům klasiků vysočinské krajinomalby. Svým založením však nebyl předurčen, to věděl najisto, ke krajinné tematice s její specifičností, byť by se mohlo jednat o vyhraněně originální vize v korelaci se soudobými skutečnostmi přírodního utváření a přetváření. Přitom ale otevřenýma očima a se vzrušením vnímal přírodní krásu, jíž se ocitl v Bystřici na dosah. Vložil do ní rozměrnou obrazivost, schopnost spojovat objektivně existující s domnělým. Do konkrétních (nebo příbuzně konkrétních) krajinných námětů, podaných technicky precizní malířskou technikou téměř dokumentárně a koloritem připomínajícím duchovnost pozdně renesančních obrazů, vřadil kompoziční metodou prvního plánu, opticky předsunutého před krajinu, reálné i roztodivné předmětné a ústrojné prvky, jež mají svým tvarem, vzájemným vztahem a dějovou spolupůsobností někdy lyrický, častěji imaginativní charakter na pomezí podvědomé nadskutečnosti a snu.

Tak vznikl styl „Karel Rossí“ (uvedení křestního jména je zde zapotřebí, Karel má bratra, dvojče Tomáše, rovněž osobitého malíře). Tři desetiletí svůj způsob malířského projevu rozvíjí v korelaci s šíří a hloubkou myšlení o něm a jeho možnostech. Realistické zobrazení krajinných motivů zůstává, proměňovány jsou nástroje obrazotvornosti. Řekl bych, že jsou stále rafinovanější. A stále kreslířsky dokonalejší. Josef Čapek napsal před zhruba osmi desítkami let: „Umění se samozřejmě dělá ze života, ale obrazy se kultivují zase jenom obrazy.“ Pořád je to pravda. Teď ji s potěšením spojuji s obrazy Karla Rossí.

Slučováním reálného a ireálného dokládá, že ve svých východiscích a svém pojetí nemá nultý bod výlučně v podvědomých duševních pochodech, kde jej nacházeli surrealisté, že neočekává překvapivé obrazy od náhody, nýbrž tvoří se zřetelem k obsažnému malířskému projevování všech často se svářících stránek své vnímající bytosti. A že tak činí dle nepsaných pravidel vlastní duchaplné a enigmatické hry, již umocňuje lehká nadsázka. Recepci obrazů Karla Rossí to jistě neusnadňuje. Jsou vícevýznamové, s možnostmi rozličných výkladů pojmů a jejich vzájemných spojitostí. Dotýkají se nejen krajiny (Krajina s andělem, Dobrá cesta, Zátiší v krajině, Krajina Bystřická, Krajina s pěti planetami), vzdušného prostoru (Vznášedlo I, Vznášedlo II, Vzducholoď, Pavouk nebeský), mystiky (Šperk Mariánský), příběhů z minula (Příjezd královny ze Sáby, Věž) i milého aktéra z dětské literatury (Brouček, možná i Karafiátův). Ta či ona malba dráždivou podmanivostí vybízí vnímatele k aktivní smyslové účasti.

Karel Rossí, Obrazy. Galerie z ruky, Křížovice 3, Doubravník. Výstava je přístupná do středy 6. července 2016, ve čtvrtek a pátek od 13 do 18 hod., v sobotu a v neděli od 10 do 12 hod. a od 13 do 18 hod., otevřeno i v dnech svátečních, tel. 566 566 494, www.galeriezruky.cz.

Tip pro další čtení:

  • Přípisek Jana Dočekala k výstavě Karla Rossí v prštické galerii Aviatik: KN 44/2014