Inženýr
Filmovovědně-zemědělská meditace.
K mým četným povoláním patří i stálé probírání a obírání se starými filmy, televizními inscenacemi a divadelními hrami. Jedním z následků, jež k podobné činnosti patří, je to, že jednotlivé postavy, které jsou si něčím podobné, začnou člověku postupně splývat v jedinou, takovou, které Carl Gustav Jung říkával archetyp. Rád bych vám dnes pověděl něco, co mě kinematografie naučila o archetypu zemědělského inženýra.
Asi dvacet let; prakticky celá 50.–70. léta, to byl muž, který přicházel na zaostalý a zpátečnický venkov prosadit pokrokové techniky, jejichž zavedení by bylo ku prospěchu všech. Musel přitom od kulaků a později i od družstevníků snášet hodně ústrků, většinou se přitom zamiloval do dcery svého největšího nepřítele, a tu si nakonec vzal. Nosil přitom různá jména a tituly, z nichž poslední byl Nejmladší z rodu Hamrů, křestním jménem Jan.
V 80. letech začalo jeho otcům svítat, že některé vynálezy jako předradlička a traktor mohly vesnici v minulosti zajisté prospět, ale jinak se v ní vědeckotechnická revoluce vyjímá stejně jako muž ve sněhobílém žaketu s šálou na návsi jihočeské vesnice. Tím mužem se stal pyrotechnický agronom Ticháček z filmu Trhák, který rozprašoval hnojivo po poli dynamitem, zatímco se kolem něj proháněl Balet Československé televize. Jeho rodným bratrem pak byl psychologický zootechnik Šimon Plánička, jehož „převratná moderní metoda“ spočívala v tom, že kravám po několika desetiletích vykydal hnůj a vybílil jim chlévy, po čemž mu ještě zbyl čas na slunce, seno, jahody, pár facek a erotiku. Zvláště poté, co družstevníci celé družstvo, v němž poprvé svou slavnou metodu vyzkoušel, po revoluci prodali italským turistům jako skanzen, kde z jedovatého kravského mléka začali vyrábět knoflíky.
Od 90. let se pak na vesnici uchylovali už jenom přepracovaní prchající městští inženýři-ajťáci, Honza z Cesty z města a tatínek Kudrna z Ranče U Zelené sedmy, kteří se i se svými blízkými přestěhovali do neprodejných zbořenin na kraji vesnice, kde se museli naučit všechno od píky: jak se seče tráva, dojí koza, okopává řípa i kouří tráva…
Jak bude vypadat pokrokový inženýr, kultivující vesnici budoucnosti? Musím se přiznat; mám svůj tip. Bude to jihoamerický kněz, podobný papeži Františkovi, křížený s Chrisem ze Sedmi statečných, který se modlitbami i pistolemi snaží zaštítit svůj kousek nefosfátované země, o něž ještě před časem nikdo nestál, i tu hrstku bezzemků, kteří se na něm usídlili – před Calverovou bandou korporativních latifundistů, která už dávno skoupila všechny pozemky okolo na své podnikání s geneticky modifikovanými potravinami…
Věnováno Jiřímu Guthovi.