Konkurz v Kyjevě
Úryvek z desátého zpěvu satirické básně Karla Havlíčka Borovského Křest svatého Vladimíra, který pojednává o „konkurzu na novou víru“ (jenž „nastal“ v desátém století, kdy tehdejší vládce slovanské říše východu zavrhl pohanské náboženství předků – ve skutečnosti proto, aby z Byzance spolu se sestrou tamního císaře přijal pravoslavné křesťanství i se staroslověnskou liturgií z Velké Moravy), je dnes možná ještě aktuálnější nežli v roce 1855, kdy jej Havlíček během svého pobytu v Brixenu napsal.
Věje vítr černomořský,
travou v stepi klátí:
sbíhají se do Kyjeva
páni kandidáti.
Věje vítr od západu,
v Kyjevě se práší;
každá firma haní jiné,
sama se vynáší.
Poslal papež dekret z Říma,
pečeť jako talíř:
„Co je po té řecké víře,
nedám za ni halíř!
Není církev jako církev,
care nejmilejší,
římská církev mezi všemi
nejcírkvovatější!“
A carhradský patriarcha,
pečeť jako miska:
„Nevěř tomu, Vladimíre,
co antikrist píská.
Není církev jako církev,
care nejmilejší,
řecká církev mezi všemi
nejcírkvovatější!“
A rabínské synedrium
„šulem, šulem“ píše:
„Nevěř Římu, nevěř Řekům,
drž se jen Mojžíše.
Není církev jako církev,
care nejmilejší,
židovská je mezi všemi
nejcírkvovatější!“
Také Mufti mohamedský
překřičet se nedá:
„Potluč ty psy nevěřící,
drž se Muhameda!
Není církev jako církev,
care nejmilejší,
musulmanská mezi všemi
nejcírkvovatější!“
V carském dvoru na Podolu
psi se o kost hryzli:
také ty ostatní sekty
konkurovat přišly.
Čert zná všechna jejich jména!
ale jak se ctily,
z toho se ruské hokyně
mnoho naučily.
Z knihy Karel Havlíček Borovský: Křest svatého Vladimíra. Ilustroval Josef Lada. Jiří Chvojka, Havlíčkův Brod 1946.
Tip pro další čtení:
- Poetický fejeton na téma dějin Kyjevské Rusi a Ukrajiny: KN 13/2014