Co mě to napadlo?

Foto Tomáš Koloc

Uveřejňujeme báseň ze sbírky Na tisíc rájů Zuzany Krejčí, která je mimo jiné ozvláštněna tím, že ač jde o autorčinu poetickou benefici (již zároveň v publikaci zrcadlově přeložil do angličtiny renomovaný anglista Miroslav Jindra), je prezentována jako „sbírka družstevní“, do níž slovesně či graficky přispěla řada autorčiných přátel.

Bylo to k ránu 

Hudbu jsem uvnitř uslyšela
a probudit se bála
Jen aby nezmizela
Potom jsem oči otevřela
Ta hudba dál tam uvnitř hrála
A venku ticho
Já neschopna ji zapsat
Jsem promluvit se bála
Jen aby nezmizela

Na tisíc lidí tisíc rájů
Na tisíc slov je tisíc z ráje pádů
To slovo všechny ráje smete
A je tím krásným hříchem

Svým prvním slovem
se svému ráji ztrácíš
A s prvním tichem
se k němu zase vracíš

Když řekneš slovo
odlétají ptáci
A s prvním tichem
se zas vrací

Zuzana Krejčí, Miroslav Jindra, Tereza Karolina Mílová, Vlastimil Trnka: Na tisíc rájů. Malédivy, Praha 2015.