Zemřel „malý Žid, jenž napsal Bibli“
Dozpíval Leonard Cohen, jeden z největších písničkářů posledních padesáti let. V jeho písních nalezneme vedle naléhavých milostných výpovědí i nepřetržité hluboce religiózní vyjadřování a životní zakotvenost v židovské tradici. Vedle Suzanne i Hallelujah.
Zatímco umění dřívějších století bylo do značné míry spojeno s náboženskou mystikou, novodobá populární kultura přeje spíš tématům typu prvoplánové erotiky a různých konzumních lákadel. V nyní uzavřeném díle Leonarda Cohena (21. 9. 1934 – 7. 11. 2016) lze nalézat obojí. Bez ohledu na jeho nejednoznačnost je však z Cohenova posledního alba i z ohlédnutí za celou jeho písňovou tvorbou zřejmé, že tento trubadúr naší doby se stal i jedním z velkých pěvců tisícileté mystické tradice židovské či obecně monoteistické víry.
Každý věřící Žid má na sebe pohlížet tak, jako kdyby s Mojžíšem vyšel z egyptského otroctví, přijal Boží zjevení na Sinaji a osobně prožíval celé posvátné dějiny Izraele. Leonard Cohen v písni Born in Chains z alba Popular Problems (2014) zpíval „byl jsem vyveden z Egypta” a v titulní písni alba The Future (1992) šel ještě o krok dál veršem „jsem malý žid, jenž napsal Bibli”.
Jeho celoživotní duchovní hledání se ovšem neomezovalo jen na judaismus, ale bylo spojeno i s buddhismem, s indickou religiozitou a zvláště také s postavou Ježíše, o kterém tento židovský umělec zpíval v mnoha svých písních, počínaje slavnou Suzanne z jeho prvního alba Songs of Leonard Cohen (1967). Ani ke Cohenovým literárním vzorům zdaleka nepatřili jen židovští autoři. Velkou inspiraci pro něj představoval např. španělský katolický básník Federico García Lorca či velikán středověké islámské mystické poezie Džaláluddín Rúmí.
Jméno Cohen a kněžská tradice
Cohen zemřel v americkém Los Angeles, kde také prožil značnou část života. Narodil se však v kanadském Montrealu židovským rodičům východoevropského původu. Jeho dědeček byl talmudistickým učencem a celá rodina patřila mezi nejvýznamnější kanadské Židy. Postavila mj. i montrealskou synagogu, v níž se Leonard v dětství účastnil bohoslužeb. I když závazek spojený se jménem Cohen, tj. s původem od starozákonních kněží (kohanim) dokázal naplňovat jen částečně, vždy si jej byl vědom. Cohenovy básně, kterých už v mládí vydal několik sbírek, byly prodchnuty židovskou liturgickou tradicí.
Ve stopách jiného velkého židovského umělce, Boba Dylana, se básník Leonard Cohen posléze stal nejprve folkovým písničkářem a pak i autorem elektronické hudby, vždy schopným spojovat sílu melodií se silou textů. Ty měly od počátku často temný ráz. V důležité autobiografické písni Story of Isaac z alba Songs from a Room (1969) např. Cohen z pohledu devítiletého Izáka převyprávěl příběh biblického Abrahama, ochotného obětovat svého syna. Vyrovnával se tak s tragédií svého dětství, v němž v devíti letech ztratil otce a současně musel slýchat zprávy o holocaustu evropských Židů. Tato temná témata zůstala v jeho tvorbě trvale přítomná.
Roku 1973 se Leonard Cohen účastnil obrany Izraele v době jomkipurské války. Koncertoval pro izraelské vojáky nasazené na frontě a složil pro ně píseň Lover Lover Lover, která jim měla být „štítem proti nepříteli”. Lover (Milenec) je Cohenovým častým označením Boha, mystického Milence lidské duše, s nímž v této i mnoha jiných písních vede rozhovor inspirovaný židovskou, křesťanskou a islámskou mystikou.
Na album New Skin for the Old Ceremony (1974) Cohen zařadil výrazně liturgickou píseň Who by Fire?. K této skladbě jej inspirovala hebrejská modlitba zpívaná o svátku Jom kipur, o kterém se podle židovské tradice rozhoduje, kdo bude v následujícím roce zapsán v Knize života a kdo v něm různými způsoby zemře. Cohenův ústřední verš celé písně – „Kdo mám říct, že volá?” – je hluboce náboženskou otázkou po tom, kdo člověka volá ve chvíli jeho smrti.
Výrazně modlitebním albem se stala deska Various Positions (1984), obsahující Cohenovy žalmy Hallelujah a If It Be Your Will. První z těchto skladeb, svou vůbec nejslavnější píseň, Cohen roku 1985 zpíval i při varšavském koncertu v tehdy ještě komunistickém Polsku, kde ji uvedl výmluvnými slovy o tom, že pokleká před „silou, která znamená víc než všechny vlády světa”. Druhá je přímým oslovením Boha v duchu křesťanského Otčenáše a jeho prosby „buď vůle Tvá”.
Meditace prohloubila Cohenovu židovskou víru a písňovou tvorbu
V devadesátých letech se Cohen uchýlil do zenbuddhistického kláštera na Mount Baldy v Kalifornii, kde však jen dále prohloubil svou židovskou víru. Jím praktikovaný zen školy Rinzai není spojen se žádným uctíváním a s žádnými výpověďmi o božství, takže podle Cohenových slov nepředstavuje pro židovství teologickou výzvu.
Po ukončení pobytu v klášteře z let 1994–1999 se Leonard Cohen vrátil k nahrávání nových písní, v nichž se nadále objevovalo mystické hledání Boha, oslovovaného jako Milenec či Láska. K Lásce se Cohen obracel např. v písni The Faith z alba Dear Heather (2004), jejíž název „Víra” se týká nejen judaismu, ale také křesťanství a islámu.
Ještě na prahu osmdesátky, v letech 2008 až 2013, Leonard Cohen koncertoval po celém světě při dlouhodobém turné, v jehož rámci opakovaně zavítal i do České republiky. Jeho koncerty uchvacovaly krásou hudby i naléhavostí projevu o Bohu a o věčnosti stále intenzivněji přemýšlejícího zpěváka. V závěru řady z nich Cohen jako příslušník kněžského rodu potomků Áronových uděloval i své požehnání.
V Cohenově pozdní tvorbě představuje ústřední téma smrt. Do popředí v ní vystupuje také touha po smíření a vykoupení. V apokalypticky laděné písni Amen z alba Old Ideas (2012) se např. objevuje obraz špíny řezníka, jež bude smyta beránkovou krví, a modlitba „řekni mi, že mne pak budeš chtít”.
Nejednoznačný ráz Cohenových písní, často propojujících duchovní a tělesnou vášeň, však zůstal zachován takřka až do konce. Teprve album You Want It Darker (2016), vydané jen několik týdnů před zpěvákovou smrtí, se výrazně odlišovalo od předcházejících nahrávek. V jeho titulní skladbě byl např. doposud obvyklý ženský sbor nahrazen mužským sborovým zpěvem z montrealské synagogy, v níž se Cohen modlil jako chlapec. Zpěvák se tak symbolicky vrátil ke svým kořenům a uzavřel kruh své životní dráhy.
V této významem nabité písni zaznívá hebrejský výraz „hineni” (zde jsem), kterým v Bibli proroci reagují na své oslovení Hospodinem. Leonard Cohen k němu připojil slova „jsem připraven, můj Pane” a zanechal tak posluchačům svého posledního alba poselství o tom, že člověk může z tohoto světa odcházet připravený a smířený.