Potomek bývalého panovnického rodu na Moravě
Při příležitosti stého výročí úmrtí předposledního císaře Františka Josefa I. navštívil na pozvání Společnosti pro Moravu a Slezsko a města Holešova východní Moravu pan Ulrich Habsbursko-Lotrinský se svou chotí. Zúčastnil se mimo jiné i konference, na níž shrnul svůj pohled na odkaz tohoto císaře současné střední Evropě a vyjádřil se k některým aktuálním tématům.
Ulrich Habsbursko-Lotrinský je členem toskánské větve habsburské rodiny, vystudoval lesnictví a působil v korutanském Wolfsbergu za stranu Zelených jako člen městského zastupitelstva. V roce 2010 tento úřad složil a kandidoval jako bezpartijní na rakouského prezidenta nikoli z důvodu osobních ambicí, ale aby otevřel otázku diskriminačních předpisů, které zakazovaly rodině Habsburků kandidovat na rakouské veřejné funkce; skutečně se mu podařilo dosáhnout zrušení příslušného zákona. V poslední době dal o sobě vědět, když připomněl nesplněný slib Rakouské republiky poslednímu císaři Karlu I. z roku 1918, že bude uspořádáno referendum o státním zřízení Rakouska.
Manželé Habsbursko-Lotrinští společně poobědvali s představiteli města Holešova v čele se starostou Rudolfem Seifertem. Choť rakouského hosta, která je židovského vyznání, při návštěvě Holešova ocenila zejména významné židovské památky ve městě – v čele se slavnou Šachovou synagogou. V blízké Kroměříži navštívili rovněž jedinečný areál psychiatrické nemocnice v secesním stylu z roku 1909, která při svém založení nesla jméno císaře Františka Josefa I., a další památky města. Celá akce vyvrcholila v sale terreně holešovského zámku, kde se uskutečnila přednáška pana Ulricha s názvem František Josef I. a jeho odkaz současné střední Evropě. Více než stovka lidí zcela zaplnila sál a přišli nejen místní, ale také posluchači z celé republiky.
Ulrich Habsbursko-Lotrinský v přednášce shrnul období vlády císaře Františka Josefa I., kdy se mu od nástupu do funkce v době revolucí a evropských válek (1948–1971) postupně podařilo stabilizovat po stránce ekonomické, politické i dopravní celé podunajské soustátí. Bohužel vše skončilo vypuknutím světové války, kterou Ulrich Habsbursko-Lotrinský vnímá především z důvodu francouzského revanšismu z války prusko-rakouské z let 1870–1871. Rakousko v roce 1914 z výstrahy vyhlásilo válku Srbsku, aniž by tušilo, že tím vyprovokuje světový válečný konflikt. Přednášející připomněl, že v té době byly velmoci Velká Británie, Francie, Německo i Rusko vyzbrojeny dvoj- až čtyřnásobně více než Rakousko-Uhersko.
V sále vládla promonarchistická atmosféra, která nemusela být způsobena jen tím, že na přednášku přišli příznivci monarchie, ale také vlivem současných problémů české státnosti, ústavnosti a prezidentství. Možné očekávané příspěvky v diskusi, které by mohly souviset s léty protihabsburské propagandy z let minulých, nezazněly. Jak konstatoval pan Ulrich, v českých zemích je možná více monarchistů než v Rakousku. Proč občané České republiky letos důstojně oslavili výročí římského císaře Karla IV. a dokonce devadesáté narozeniny britské královny Alžběty II., zatímco svátek republiky – 28. říjen – se proměnil v politickou frašku?
V diskusi s panem Ulrichem Habsbursko-Lotrinským, členem strany Zelených, padla i otázka, jaké jsou jeho vztahy s dalšími rakouskými Zelenými. Host odpověděl, že mnohé z nich jsou logicky různorodé, ale zmínil také názorovou blízkost s prezidentským kandidátem a bývalým členem strany Zelených Van Der Bellenem.
Přítomný znojemský historik a komunální politik Jiří Kacetl připomněl, že Ulrichův prastrýc arcivévoda Josef Ferdinand v letech 1914–1916 velel rakousko-uherské 4. armádě v Haliči a na Volyni, do které byla začleněna i celá jihomoravská 4. pěší divize (jihlavský 81., znojemský 99., brněnský 8. a kroměřížský 3. pěší pluk).
Zazněla i otázka, zda se Rakousko nechce připojit k Visegrádu. Zde Ulrich Habsburský zdůraznil své přesvědčení o vhodnosti integrace a bližší politické a ekonomické spolupráce i dalších zemí bývalého soustátí Rakousko-Uherska – vedle Rakouska i Slovinska, Chorvatska a minimálně částí Rumunska a Ukrajiny.
Na druhou stranu přednášející odmítl, že by kdokoli z habsburské rodiny jakkoliv stál o návrat na některý ze středoevropských trůnů (byť u nás České království, Moravské markrabství a Slezské vévodství de iure nebyly nikdy zrušeny). A to z pragmatických důvodů, Habsburkům je paradoxně lépe v republice, protože funkce hlavy státu nese s sebou velkou zodpovědnost, kterou si na rozdíl od určitých prezidentů velmi dobře uvědomují.