Beránci a vlci aneb není setkání jako setkání
Z domácího folklorismu a jazzu se zrodila hudba mezinárodních parametrů. Nová muzikantská generace vystavuje v posledních letech jednu skvělou vizitku za druhou. Marian Friedl a Jitka Šuranská jsou jejími nejviditelnějšími tvářemi.
V posledních letech se v dramaturgii jednoho z našich významných festivalů, Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou, objevil zajímavý prvek – cíleně tematicky organizované setkání muzikantů, z něhož vzchází každoročně jedinečné festivalové vystoupení. Společným jmenovatelem těchto setkání byl doposud určitý nástroj (niněra, housle, drnkací nástroje) anebo hlas. Výsledek některých z těchto pódiových setkání se podařilo zaznamenat a vydat na CD (Tři niněry vydány v roce 2016, Tři hlasy v roce 2015 – Jitka Šuranská, Irén Lovász & Michal Elia Kamal). V roce 2015 k těmto počinům přibyl ještě další zvláštní projekt s titulem Z kořenů k world music, jehož záměrem bylo spojit moravskou tradici se současným tvořivým duchem, který se nebojí přesahů do jazzu, folku a vážné hudby. Duší podniku byl excelentní multiinstrumentalista, etnomuzikolog a – proč to neříct přímo – i hudební skladatel Marian Friedl. Kontrabasista, hráč na různé lidové píšťaly, na malý cimbálek a v neposlední řadě zdatný zpěvák tehdy uskutečnil na pódiu první podobu své vize, kterou dokončil ve studiu v listopadu 2016.
CD Beránci a vlci s podtitulem Z kořenů k world music spojuje ve Friedlově kompozičně-aranžérské vizi různé prvky – folklorně zaměřené soubory RukyNaDudy z Beskyd a Ženský sbor z jihomoravských Kudlovic, jazzové Sdružení nezávislých jazzmenů a nadžánrové uskupení Jitka Šuranská TRIO, které má nejblíže ke škatulce world music. Ale řazení do kategorií tu postrádá smyslu, protože výsledek je zcela svébytný. Jistě, můžeme v něm cítit vlivy dosavadního vývoje folklorismu i world music v Čechách a na Moravě (BROLN, Musica Bohemica, Hradišťan), ale také odezvy hudebních inspirací zahraničních (například ruští Sergej Starostin a Farlanders, polská Orkiestra šw. Mikolaja). Z toho se nedá vyskočit, pokud člověk navazuje na silné tradice. Nežijeme ve vzduchoprázdnu. Jenže Marian Friedl posouvá věci jako autor projektu i jako hudební producent s lehkostí a vkusem zcela výjimečným. Navíc jeho obrovská a poctivá muzikantská erudice v několika žánrech stojí za tím, že když muzikanti zabrousí do jazzu, tak je to jazz se skvělou schopností improvizace a ne hraní si s jazzovou kartou. To dokladuje sopránsaxofon Štěpána Flagara v písni Hradiště, housle Stana Palúcha v závěrečných Svatebních nebo v moravském kontextu naprosto unikátní Friedlův sólový výkon na koncovku za fantastického doprovodu mandolíny Martina Krajíčka. Když pak muzikanti z RukyNaDudy zahrají a zazpívají lašskou písničku, tak jim to prostě věříte, protože hlasy i frázování jsou přirozeně stylové.
Přestože na CD Beránci a vlci se příliš často neukazuje houslistka a zpěvačka Jitka Šuranská, tak je dlužno připomenout, že ona je spolu s dramaturgem Folkových prázdnin Michalem Schmidtem duší tamních společných muzikantských projektů a i zde zapůsobila jako tmelicí prvek. Kromě toho, že na CD účinkuje její trio, jehož důležitým opěrným bodem je právě Marian Friedl, tak ženský sboreček z Kudlovic vede právě ona – jako tamní rodačka – v duchu kudlovické vesnické tradice.
V loňském roce vznikly krátce po sobě dva nádherné tituly, graficky sjednocené návrhy brněnské výtvarnice Magdaleny Říčné a produkčně vydavatelstvím Indies Scope. Jsou skvělou vizitkou nové muzikantské generace (vedle moravského okruhu muzikantů kolem Jitky Šuranské a Mariana Friedla je tu důležité zmínit i slovenské kolegy z okruhu kolem houslisty Stana Palúcha) již plně etablované v česko-slovenském kulturním prostoru a mající ve všech ohledech mezinárodní parametry. Jsou to interpreti, z nichž cítíme, kde jsou doma, a přitom komunikují a spolupracují s dalšími muzikanty napříč Evropou. Jitka Šuranská TRIO si získalo například v Německu a dále na sever pevné kontakty, které mu umožňují rozvíjet se v širším než jen tuzemském kontextu.
Beránci a vlci stojí za poslech, a to ne jenom jednou.