Anketa: Jak (ne)volili Češi ve Francii, SRN, Británii, Finsku, Španělsku a USA?

Foto Tomáš Koloc
Náš list oslovil některé své příznivce v zahraničí se třemi anketními otázkami. Někteří z nich měli náladu nám odpovědět pouze na tu první…


1. Byl/a jste volit? Kde Čech ve vašem kraji volí? Jak daleká vás čekala cesta z vašeho bydliště? 

2. Stýkáte se s někým z české komunity ve vašem kraji? Jaké mají krajané „volební preference“?

3. Bude mít výsledek voleb v ČR nějaký vliv na váš případný návrat do vlasti?


Matěj Široký, Paříž

1. Bohužel ležím v posteli s teplotou, mám to půl druhé až dvě hodiny na cestu tam, takže to nedám.

2. Jsem naprostý nekrajan a z krajanů v Paříži mám i trochu strach, takže s nimi radši moc nekomunikuji.

3. Ne. K výsledkům voleb můžu říct tolik, že v Česku ještě nikdo nezreflektoval celosvětový fenomén, že volby vyhrávají političtí marketéři. Celkově to hodnotím špatně z hlediska filosofa, protože politika není o silných idejích a pohledu na svět, ale o schopnosti prodat dobře kus másla. O to víc je potřeba se vzdělávat ve filosofii, jinou cestu nevidím.

 

Jiří Stavovčík, Washington

1. Volí se na velvyslanectví a člověk se musí zaregistrovat 40 dnů před volbami, aby mohl volit. Kromě D. C. se dá volit ještě na generálních konzulátech ČR v New Yorku, Chicagu a Los Angeles. Volební místnost vypadá stejně jako v ČR.

2. Většina Čechů, které jsem ve Washingtonu potkal, se dají shrnout pod termín havlisté a je zde velmi populární TOP 09. Spojené státy jsou ale velké, takže to není reprezentativní vzorek. V prezidentských volbách tu 95 procent hlasů získala Hillary Clintonová.

3. Výsledek voleb na můj návrat vliv nemá, protože otázka návratu je mnohem komplexnější než politický systém v ČR. Pokud budou lidé cítit, že budou mít lepší ekonomické podmínky u nás, tak se budou vracet za jakéhokoli režimu. Žaludek je silnější motivátor než ideologie. Vidím to na zahraničních studentech v USA. Číňané se vracejí do tak zvané diktatury, protože jsou tam velké ekonomické příležitosti, zatímco Mexičané zůstávají, i když je Mexiko formálně demokracií.

 

Benny Rees, Bristol

1. Volby mne zajímají, zdraví si však kvůli nim huntovat nemíním. Bolí mne hnáty, jsem mrzák o berlích a víc než jeden a půl hodiny rychlíkem do Londýna bych nezvládl. Jednoznačně je třeba zavést možnost volby korespondenční cestou, anebo se poučit u Estonců a zavést e-volby. Mohlo by to být vázáno na datové schránky, které přece jsou jedinečné. Budova ambasády je hnus ze 70. let, kam se vydávám hodně nerad, jelikož se bojím, že na mne vykoukne nějaký kádr. Příliš formální, šedivé, bez duše.

 

Alžběta Štollová, Helsinky

1. Na velvyslanectví jsem jela autobusem MHD a šla pěšky. Velvyslanectví je ve čtvrti Eira, kde je jedno velvyslanectví vedle druhého, krásná část města u moře. Přede dvěma dny začaly být první přízemní mrazíky a teplota dopoledne nestoupne mnoho nad nulu, ráno bylo. Volební místnost je prostor, kde se jindy konají vernisáže, recepce, semináře, celkem hole zařízený prostor, vše, včetně úředníků, velmi profesionální. Z komise jsem poznala paní konzulku, kterou znám osobně. Pan velvyslanec tam nebyl, ale jinak všichni zaměstnanci ambasády, je jich tu celkem málo. Atmosféra byla příjemná, seznámila jsem se tam i se studentkou finštiny, která přijela volit vlakem z Turku (asi 2 hod cesty). Když jsem odvolila, šla jsem na pivo, kde už čekali jiní krajané. Je to ekvivalent finského zvyku chození na povolební kafe.

2. O volbách jsme moc nemluvili, ale všichni si tak myslíme, že je to v ČR dost špatné. Nicméně, myslím, že celková účast ve Finsku byla vysoká. Lidi to zajímá a chtějí současný stav ovlivnit. K lepšímu, samozřejmě. Na volby se mě ptali i finští kamarádi, poté, co ve čtvrtek vyšel v v největším finském deníku Helsingin sanomat článek, jehož titulek přirovnal Babiše k Trumpovi.

3. Pár známých z Helsinek si na FB dalo, že v emigraci ještě musí zůstat, právě v důsledku voleb. Samozřejmě je to trochu recese, ale nejspíš nebude tak daleko od pravdy.

 

Antonín Štefka, Mnichov

1. Jel jsem z Mnichova volit do Prahy. Nejsem fanatik, řeknu si "blbý volby", ale volit musím. Pamatuju odminula totiž ještě jiný druh "voleb".

2. Obnovuji si teď německý jazyk a tedy se Čechům raději vyhnu. Názory starých emigrantů mi přijdou velmi vyhraněné, podle toho k jakému "gangu" náleží. Tyto názory jsou často mimo českou realitu. 

3. Možnost žít jinde sleduji už dlouho, ale lidé blázní již globálně. Co se týče výsledku voleb: Asi je nutno tím projít. 

 

Robert Šefl, Vic en Bigorre, francouzská Akvitánie

1. Nebyl jsem volit, popravdě politiku příliš nesleduji, díky tomu, že v Čechách již delší dobu nežiju. Už jsem to dnes vysvětloval jedné kamarádce; nejsem u toho a veškeré informace jsou přinejmenším emocionálně neobjektivní, přestože z různých zdrojů. Také jsme diskutovali otázku, jestli je z čeho vybírat. Ona volba menšího zla je pořád volba zla. Váš „bílý lístek“ pobavil, ale to asi také nebude cesta. Můj názor je: defenestrace a pak volby. Vážně: Víte, ono už je asi příliš pozdě na to něco měnit k lepšímu, systém je zvrácený sám do sebe. Nejlepší asi bude osvobodit se od konzumu a systému, jako to dělá Káďa, tedy Petr Kadlec, ve Španělsku. Jsou tady krásné kouty, na stará kolena si chci koupit nebo pronajmout dlouhodobě kousek lesa s mýtinkou, postavit si srub a do civilizace chodit jen v krajních případech. Čím méně člověk potřebuje, tím více je svobodný.

 

Petr Kadlec, Salobreña, španělská Andalusie

1. Pro mě volby v ČR skončily opoziční smlouvou. Momentálně žiju tím, že dle vyjádření premiéra Rajoye demokracie začíná a končí stávajícím systémem správy španělského unitárního státu a Evropské unie. V pátek má projít parlamentem aktivace článku 155 španělské ústavy o vyhlášení výjimečného stavu, podle něhož bude deaktivována katalánská policie a do regionu bude poslána armáda. Pokud se Katalánci postaví na odpor (což v místních dějinách není žádná teorie), poteče krev. Lídři, kteří pořádali referendum, už jsou ve vězení a hrozí jim od 6 do 15 let…