170. výročí družstevnictví v České republice
V tomto roce si české družstevnictví připomíná 170. výročí vzniku prvního družstva na území současné České republiky. Je to zajisté vhodná příležitost k připomenutí si historie českého družstevnictví, která je velmi zajímavá a tvoří nedílnou a osobitou kapitolu politického, hospodářského a sociálního vývoje i kulturního dění českého národa, neboť v souladu s vývojovými peripetiemi našeho národa bylo samozřejmě formováno a vyvíjelo se i české družstevní hnutí.
Česká družstva v uplynulých 170 letech zažila období úspěšného rozvoje, ale musela překonat také mnoho překážek a projít řadou razantních změn, zvratů i téměř likvidační snah – rozpad Rakouska-Uherska, okupaci, zneužití v období let 1948–1989, likvidační snahy na počátku 90. let 20. století. Obnova družstevních principů a hodnot v průběhu 90. let 20. století odstartovala novou renesanci družstevnictví v České republice za přispění MDS (Mezinárodního družstevního svazu).
První české družstvo vzniklo jen tři roky po prvním anglickém
Vznik družstevního hnutí na území naší dnešní republiky je datován druhou polovinou 40. let 19. století. Tradice českého družstevnictví se odvíjí od roku 1847, kdy byl v Praze založen dělníky a drobnými živnostníky tzv. Pražský potravní a spořitelní spolek, který, jak jeho název napovídá, byl jakousi symbiózou spotřebního a spořitelního družstva. Můžeme být tedy právem hrdi na to, že počátky českého družstevnictví se řadí k nejstarším na světě.
Připomeňme si jen ve stručnosti, že první reálné družstvo bylo založeno v anglickém městě Rochdale v roce 1844. Jednalo se o družstvo ve své podstatě spotřební a jeho zakladateli proklamované zásady jsou dodnes platné – viz Mezinárodní družstevní principy.
Družstevnictví všeobecně vzniklo jako účinný nástroj k řešení hromadících se hospodářských a sociálních problémů, které s sebou koncem první poloviny 19. století přinesla průmyslová revoluce a nástup kapitalistického hospodářství. Od počátku tvořilo zvláštní společenskoekonomickou formu, založenou na principech svépomoci, spolupráce a sociální solidarity. I v České republice, podobně jako v sousedních zemích, počátky družstevnictví úzce souvisely s rozvojem kapitalistických výrobních vztahů a rozvojem tržního hospodářství.
Na obranu proti zvyšujícímu se ekonomickému tlaku a ve snaze zlepšit svoji těžkou situaci se nejvíce postižené společenské vrstvy – dělníci ve městech a rolníci na venkově – pokoušely sdružovat do svépomocných organizací. Začaly tak vznikat první spolky založené na svépomoci, spolupráci a vzájemné solidaritě. Bez potřebných znalostí a zkušeností nebyly první pokusy vždy úspěšné, přesto se družstevní myšlení a podnikání prokázalo jako velmi životaschopné a začalo se šířit a postupně zasahovat takřka do všech oblastí společenské činnosti a materiální výroby. A jestliže na počátku vznikala družstva jako záchranná síť pro sociálně nejslabší vrstvy, postupem doby začala být družstevní forma podnikání využívána i dalšími společenskými vrstvami.
Historickým momentem je zajisté i fakt, že v roce 1895 stáli u zrodu mezinárodní družstevní organizace – Mezinárodního družstevního svazu – i zástupci družstev z českých zemí.
Meziválečné družstevnictví vrcholem, dnes obnova jeho tradic
Na přelomu století a zejména po první světové válce a vzniku samostatné Československé republiky se družstevní podnikání rozšířilo takřka do všech oblastí výrobní činnosti. Svého vrcholného rozmachu dosáhlo v období mezi 1. a 2. světovou válkou. V demokratických podmínkách a funkční tržní ekonomice družstevnictví vytvořilo ekonomicky silné, dobře organizované a společensky významné, i když nejednotné odvětví. Bohužel úspěšný rozvoj družstev přerušila druhá světová válka a následná okupace republiky.
Poválečný politický vývoj a období totalitního režimu napsaly specifickou a velmi smutnou kapitolu historie českého družstevnictví. Koncem 60. let 20. století se převážná část družstev plně postavila na stranu pokrokových sil. Po krátkém nadějném období znamenal nový nástup totality konec tendencí k obnovení demokratického života v družstvech. Přesto v průběhu 70. a 80. let 20. století dokázala mnohá družstva poměrně dobře mobilizovat svoje síly i prostředky a zachovat si možné maximum ze svých pokrokových tradic.
V důsledku toho dosahovala družstva často lepší ekonomické výsledky než porovnatelné podniky státního sektoru.
České družstevní hnutí sehrálo ve své dlouhé historii nemalou úlohu v ekonomické i v sociální oblasti, značnou měrou přispívalo k rozvoji regionů a plněním svých základních cílů uspokojovalo nejen potřeby svých členů, ale i ostatních obyvatel.
Změny po listopadu 1989 otevřely cestu k obnově tradičních družstevních principů. Po transformačních změnách v družstvech a postupné náročné stabilizaci v rámci tržní ekonomiky a také v důsledku vstupu České republiky do Evropské unie se v současnosti realizuje další etapa rozvoje českého družstevního hnutí a jeho začleňování mezi družstva Evropské unie.
Tak jako ve světovém měřítku je družstevní forma podnikání stále aktuální, má i v České republice svoje nezastupitelné místo a družstva představují neopominutelný prvek ovlivňující hospodářství i rozvoj České republiky.