KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production)

Hana Kašpaříková vystudovala Mendelovu Univerzitu v Brně. V současné době je zastupitelkou města Brna (Žít Brno), předsedkyní Komise RMB pro územní plánování, členkou finančního výboru ZMB  a politickou garantkou pro proces přípravy a projednání Plánu udržitelné městské mobility města Brna. Zeptali jsme se jí právě na tento strategický dokument brněnské radnice, který se setkává s nejrůznějšími reakcemi, od veskrze nadšených po zcela odmítavé.

Můžete říci, co je cílem plánu a v jakých časových horizontech se tu pohybujeme?

Plán udržitelné městské mobility je jedním ze strategických dokumentů, které město Brno připravuje. Jeho cílem je zlepšovat kvalitu života lidí ve městě, a to formou různých opatření v dopravě. Plán mobility obsahuje vizi sahající do roku 2050 a navrhuje opatření, která mají být realizována do roku 2023 a do roku 2030.

Je vůbec takovýto plán potřeba? Podle některých kritiků ve skutečnosti nelze předvídat, jakým směrem se brněnská doprava bude ubírat, a plán je proto nerealizovatelný. 

Domnívám se, že pro velká města je plán mobility nezbytností. Analyzuje stávající stav, navrhuje opatření, která je potřeba zrealizovat a hodnotí, zda se plánované aktivity dělají a s jakým výsledkem. Je tak stanoven jasný rámec plánování v dopravě.

Souhlasím s tvrzením, že je vize plánu mobility ambiciózní. Pokud máme ale zkvalitňovat život obyvatel v našem městě, domnívám se, že taková má být. Vize prošla opakovaně odbornými diskusemi. Až fáze hodnocení naplňování realizace strategických cílů plánu mobility na základě předem stanovených indikátorů nám prozradí, zda jsme, jako město, dostáli závazků, které jsme si vytkli.

Z jakých priorit a hodnot plán vychází a co považujete za jeho největší přednosti?

Vize plánu mobility předpokládá, že v roce 2050 se Brno umisťuje na prvním žebříčku hodnotícím kvalitu života ve městech, že zde žije 480 tisíc spokojených obyvatel, kteří nejsou ve svých volných dnech nuceni odjíždět z města za čistým vzduchem. Být seniorem nebo hendikepovaným v Brně neznamená žádné omezení cestovních návyků. Tato vize nám říká, že dochází k pozvolnému a přirozenému nárůstu obyvatel a současně se zvyšuje kvalita života, že město bude příznivé i pro ty nejohroženější skupiny obyvatel, tedy seniory a děti.

Co považuji za pozitivního na plánu mobility je to, že řeší dopravu komplexně, v souvislostech. Dotýká se nejen samotných staveb, ale také tzv. měkkých opatření, jako je informování obyvatel. Důležitý je také přesah do regionu. K projednávání plánu mobility jsme pozvali i zástupce okolních měst a obcí.

Podle občasníku Horus brněnské městské části Ořešín plán mobility adresně požaduje, aby o 20 % poklesl počet ořešínských vlastníků aut, aby se zdesateronásobil počet ořešínských cyklistů a aby 2,5× více lidí v Ořešíně začalo chodit pěšky. Je to pravda?

Vize plánu mobility uvádí, že Brno je město, ve kterém se velmi snadno žije bez automobilu. Politici a úředníci na magistrátu tak mají za úkol uvažovat a rozhodovat o městu v širším kontextu, například aby byly pro každého v dostupné vzdálenosti služby, jako jsou potraviny a další typy obchodů, školky, školy, lékaři, ale třeba také pracovní místa. Aby lidé nemuseli dennodenně trávit příliš času na cestách, pokud nechtějí. To je obecný princip, ze kterého vycházíme.

Současně vize plánu mobility uvádí, že se v Brně navýší počet obyvatel. Tudíž lze vydedukovat, že má být cílem stabilizovat stávající počet domácností vlastnících automobil a zatraktivnit i jiné typy dopravy, např. pěší chůzi nebo chůzi na kole. Není to o tom, nutit lidem, jaký dopravní prostředek mají využívat, ale zvýšit nabídku možností, jak se přepravovat. Pokud bychom si nevytkli cíl zvýšení počtu domácností nevlastnících automobil, ustrnuli bychom na stávající situaci, kdy rapidně narůstá počet automobilů zabírajících čím dál větší množství veřejného prostranství. Dopravní kolapsy mj. omezují rychlost městské hromadné dopravy a nepomůže pouhé stavění nových silnic. Ta auta také zaberou. Říká se tomu odborně dopravní indukce. 

Je třeba říci, že v rámci tzv. dělby přepravní práce (volby dopravního prostředku) činila v roce 2014 MHD 53 %, automobilová doprava 39 % a přitom pěší jen 6 % a pouhá 2 % cyklodoprava. Vyplývá z toho, že je město Brno postaveno na dostupné městské hromadné dopravě a my tento trend chceme i nadále zlepšovat a přidat k tomu podporu pěší chůze a cyklodopravy.

Plán by měl vyústit v přehled konkrétních dopravních opatření. Nebudou tato opatření diskriminovat automobilisty? Podle předsedy spolku Brno autem, Jana Maláta, by případná zpoplatnění parkovacích míst, omezení vjezdu či nové poplatky za automobil vedla až k tomu, že nebude možné odvézt dítě či prarodiče do nemocnice autem.

Plán mobility rozhodně není o diskriminaci. Je o nabídce. K managementu plánování „dopravy v klidu“, tedy k parkování, je nutno dodat, že je potřeba si postupně zvykat, že veřejná prostranství patří všem, nikoli jen těm, co jezdí autem, ale také chodcům, lidem jezdícím veřejnou dopravou nebo na kole. Když si vezmete například restauratéry, ti si také musí zaplatit za pronájem veřejného prostoru pro umístění zahrádek.

Co se týče odvozu prarodiče do nemocnice autem, i toto bude nadále umožněno. Navíc na různých místech bude možné zaparkovat například na 30 minut zdarma. To jsme se ale dostali k tématu nad podrobnost Plánu udržitelné městské mobility. Plán mobility je tedy koncepčním dokumentem, který udává, jakou oblast je třeba řešit, např. již zmíněnou dopravu v klidu, ale nekonkretizuje projekt do posledního detailu.

Jaké jsou zkušenosti s podobnými plány a opatřeními z jiných českých a moravských měst a ze zahraničí?

Plán udržitelné městské mobility je v České republice poměrně novou záležitostí. Města západně od nás však plány mobility již mají a jsou přijímány veřejností kladně. Veřejnost je do procesu tvorby a realizace opatření zahrnutých v plánech mobility přizvávána a spolupodílí se na vytváření města. I my se snažíme jít touto cestou. Do procesu přípravy plánu mobility se do současné doby zapojily stovky občanů, desítky odborníků, ale i městské části, zástupci okolních obcí, jednotlivé odbory Magistrátu města Brna a zástupci městských společností. Plán udržitelné městské mobility je tak dokumentem, který vzniká za přispění různých názorových skupin.

(Vytvořeno pro  časopis Ořešník a pro Kulturní noviny)