Skončil rok 2017: Rekapitulace naší publicistiky

Foto Tomáš Koloc

Za minulý rok jsme vydali 52 čísel Kulturních novin, 6 čísel jejich výtvarné přílohy Offformat a 6 čísel poetické přílohy Poiésis, v nichž bylo dohromady (věřte či ne!) 444 článků. Vedli jsme rozhovory se spisovateli jako jsou Eva Kantůrková, Jan Dudková +, Iva Pekárková, Zuzana Dostálová a Jindřich Mann, s filosofy jako Ivan Štampach, Matěj Široký a Josef Šmajs, s režisérem Igorem Chaunem, ale i s antropologem Jiřím Štyrským, který nám vyprávěl (nejen) o svých cestách k přírodním národům. S politologem Miroslavem Polreichem jsme mluvili po jeho návratu z Ruska, vydali jsme rozhovor s lingvistou a vynálezcem zonálního slovanského jazyka Vojtěchem Merunkou, performerem Tomášem Wortnerem, o své cestě do Íránu nám v rozhovoru vyprávěl Václav Svoboda, o tom, jak zažila katastrofu v Karibiku Virginia DeMario, o tom, jak zažil volby v Katalánsku Petr Kadlec, o tom, jaký byl jeho soused Ing. Janota, který se zabil kvůli exekuci, vyprávěli jeho přátelé, manželé Pavel Maloušek, o tom, jak se dnes emigruje do Švýcarska vyprávěl Marquis Rock, o tom, jak zakládala alternativní střední školu Šárka Šandová, o tom jak bojuje za městskou ekologii brněnská zastupitelka Hana Kašpaříková – a uveřejnili jsme i naše starší vzpomínkové rozhovory s Vlastimilem Brodským a Wabi Daňkem.

Vydali jsme reportáže z otevření nákupního centra vedle domova bezdomovců, z průjezdu vozíčkáře pražskou MHD, centra alternativní medicíny ve Švýcarsku, setkání literátů ve slovinské Lublani, z tábora na výuku angličtiny na Maltě, o pobytu Erasmus v „předrevolučním“ Španělsku a severní Africe nám psal Jiří Guth Jarkovský IV. a o své cestě vlakem napříč Kanadou největší žijící český japanolog Antonín Líman.

Uveřejnili jsme do té doby nevydané poetické útvary dosud nečítankových autorů, jako jsou Ondřej Macl, Marek Řezanka, Eda Veselý, Pavel David Schneider, Pavel J. Hejátko, Petr Kovář, Jiří Vintera, Zuzana Krejčí, Martina Schneiderová, Bruno Solařík, Bořek Mezník, Jan z Wojkowicz, Jaroslav Kovanda a Július Šimko. Původní redakční překlady poezie z polštiny pořídil Libor Martinek, z ruštiny Jakub Grombíř a z angličtiny a slovenštiny Tomáš Koloc.

Za rok jsme vydali několik desítek knižních, filmových a výtvarných recenzí.

Hlubším shrnutím jejich života jsme se rozloučili se Zygmuntem Baumanem, Helenou Štáchovou, Zbigniewem Brzezińským, Antonínem Přidalem, Jarmilou Šulákovou, Pavlem Kantorkem, Janem Třískou, Vladimírem Renčínem, Vladimírem Brabcem, Jiřím Datlem Novotným, Petrem Šabachem, Miroslavou Besserovou, Karlem Hudcem, Theofilem Halamou a Wabi Daňkem. Mezi autory textů KN se v tomto roce naopak objevila nová živá jména, jako jsou například Josef Šlerka, Milan Daniel, Libor Vodička, Marian Kechlibar, Tomáš Němeček, Miluše Kubíčková, Eduard Chmelár, Marína Zavacká, Soňa Gyarfašová, Michal Uhl, Filip Smoljak, Robert Šefl, Benny Rees, Alzběta Štollová, Antonín Štefka, Petr Bolf, Zbyněk Fišer, Milena Fucimanová a Tomáš Mráz. Naše nová (velmi univerzální!) korektorka Dominika Bayerová se s rozborem majetní struktury českého tisku rázem vyhoupla na třetí místo v roční čtenosti.

Do KN se po letech se svým pravidelným týdenním cyklem Obživlosti vrátil spoluzakladatel našeho družstva Ivan Hoffmann, Vladimíra Vávrová načala nový seriál o družstevnictví, a nový cyklus Myšlenky pro budoucnost otevřel i ekologický filosof, profesor Josef Šmajs. Mezi osvědčenými autory našich fejetonů, jako jsou Jaroslav Kovanda, Jaromír Janák a Kacper Kuźnicki přibylo jméno "biblického apokryfisty" Alexandera Saši Fleka, a také nové záhadné jméno: Mirka Jsemtutajně.

Soustavně jsme se zabývali (a budeme se nadále zabývat) mimo jiné českými exekucemi a stavem sociálního „zabezpečení“ v této zemi vůbec, fenoménem (i?)legální migrace, nepovedené české školské inkluze, stavem „veřejnoprávních médií“ počínaje Českým rozhlasem, a jako kulturní médium mezinárodně nejznámějším fenoménem naší národní kultury, filmem (po pětidílném cyklu o filmovém obrazu Fráni Šrámka a třídílných cyklech o církvi a židovství v českém filmu jsme letos k jeho 85. narozeninám uveřejnili šestidílný cyklus ze zákulisí života a tvorby Miloše Formana).

Týdeník Kulturní noviny je jediné české nezávislé družstevní médium. Existuje výhradně díky čtenářským příspěvkům. Pokud chcete podpořit jeho provoz, návod, jak to udělat najdete zde. (Pro ty z vás, kdo se rozhodnou zde kliknout a číst dál, jsme připravili dárek: tištěný výběr nejlepších článků roku s ilustracemi kreslíře Aleše Čumy, mj. autora nové grafické podoby známé knihy Broučci). A pokud se vám Kulturní noviny líbí, řekněte o nich svým podobně naladěným známým!