Silná zbraň v rukou prezidenta

Foto Tomáš Koloc

Ukazuje se, že pokud se přímo volený prezident zaměří na jednu jedinou věc, a to na udržení se v úřadu i ve druhém období, má k dispozici palebnou sílu, které je strašně těžké čelit. Zeman to ukázal v celé její kráse.

Pět let vytrvale objížděl regiony včetně malých měst a obcí. Objížděl je z pozice monarchy, všude byl vítán chlebem a solí, úcta, poklony až na zem. Dostává se mu mediální pozornosti a je za to i médii chválen (!), protože přece dobrý král navštěvuje svoje poddané, neuzavírá se v komnatách ze zlata. Jen výjimečně kritické mysli to nedá: a čeho tím dosáhl? Pomohl někomu, něčemu v těchto regionech, městečkách? Nikomu, samozřejmě. Má to nějakou souvislost s rolí, funkcí prezidenta v českém ústavním pořádku? Vůbec žádnou. Proč tam jezdil, když nemůže nic zrealizovat? No víme proč: je to to nejlepší self-promo co může být, a ještě za naše prachy. Vůbec žádný jiný smysl a význam to nemá.

Tím že prezident nemá žádné exekutivní pravomoci, nemá ani žádnou zodpovědnost. Může říci: „Vašemu městu chybí silniční obchvat, trpíte dopravou přes centrum. Až se vrátím, půjdu na vládu a řeknu tomu idiotovi Sobotkovi, aby to tu napravil; ale to víte, nevím, jestli mě poslechne.“ Načež se obchvat nepostaví. Kdo bude ten dobrý? Prezident, protože se tolik snažil. Kdo bude padouch? Sobotka, který nepostavil obchvat, dokonce i když jej o to prosil pan prezident; však jak řekl pan prezident, je to prostě idiot. Prosté, geniální a dokonale ruské: car je vždycky dobrý, ale úředníci neplní jeho rozkazy.

Tohle se pak opakuje v dalších mutacích. Prezident se bez problému prohlásí za hlavního bojovníka proti migrantům, ač i zde jsou jeho pravomoci nulové a odpovědnost tím pádem taky. Protože jak nemůže nic udělat, nemůže ani nic pokazit a tím pádem je za největšího hrdinu. A kdyby navíc migranti nedejbože přišli, vina padne na ministra vnitra, protože nezabezpečil hranice, i když pan prezident varoval!

Vlastně si můžeme říci, že pokud se přímo volený prezident nezachová jako darebák, sprosťák nebo člověk vrcholně nemorální (Zeman se tak často choval a proto vyhrál jen o fous) a jeho primárním cílem bude být znovu zvolen (a proč by ne? To je přece legitimní cíl politika!), pak jakýkoli jeho oponent bude mít úkol na hranici splnitelnosti. Stačí se chovat vlídně, vystupovat moudře, objíždět republiku pětkrát dokola a laskavě říkat to, co lidé chtějí slyšet, bez ohledu na to, zda to je splnitelné či ne, dávat vládě hraběcí rady a taky ji často kárat, a desetiletý mandát je zaručen. To se prostě nedá prohrát.