Čtyřverší Omara Chajjáma
Básně klasika perské poezie v českém překladu Josefa Štýbra (vydalo nakladatelství Symposion roku 1947).
***
Vnitř klášterů, škol, mešit, kolejí
strach pekla najdeš, ráje naději;
kdož pronikli však v boží tajemství,
v své nitro taký plevel nesejí.
***
Prý všichni ti, kdož opustili nás,
jak umřeli, zas vstanou v pravý čas.
Mně, vínu a mé milé, jež jsem měl,
dej o vzkříšení spolu vstáti zas!
***
Prý v ráji děv jest, krásných na pohled,
a čiré zřídlo vína, čistý med.
Nuž, smím-li pít a s milou laškovat
ve příštím žití, smím též v tomto hned.
***
Těm, kteří věří v hesla lákavá,
jichž duch se s tělem v boji utkává,
těm k vůli hned se džbánu vína vzdám,
jak jen si zacpou ústa klepavá.
***
Půl chleba na den mít a být svůj pán
a chladnou vodu pít, byť střep byl džbán,
jest líp než někoho si podrobit
neb někomu být k službě zavázán.
***
Už buďme svorní, nechtějme se rvát
a budem jásat, ne se strastí bát.
Aj! ranní vánek dýchejme, neb on,
až dodýcháme, dlouho bude vát.
***
Čím hůř se mořím, tím líp umím žít;
čím výše toužím, tím níž zřím se být,
a nad to vše: čím z vína života
mám více rozumu, tím víc jsem zpit.
***
Zlí lidé dí, že filosof prý jsem,
však Alláh ví, že dí tak omylem.
Já věru dosud nevím sám, kdo jsem
ni proč jsem přišel na tu bídnou zem.
***
Náš příchod, odchod, komu prospěje?
Co zbude v žití z osnov naděje?
Ty nejlepší z nás spálí nebes kruh
a kam se dým i popel poděje?
***
Čím jsem tím jsem, ó Pane, v soudech Tvých;
z Tvé lásky žil jsem život blažených;
sto let bych ještě hřešil rád, bych zřel,
zda milost Tvá je větší či můj hřích!