Počteníčko: Kyselinovej test

Autobus, který vešel do historie. Foto Huck Magazine

Než se vydali na východ, napříč přes kontinent, zastavili se v Babbsově domě v San Juan Capistrano, na jih od Los Angeles. Babbs a jeho žena Anita tam měli domek. Zajeli s autobusem do Babbsovy garáže a posadili se, aby si ještě jednou všechno probrali, než se vydají na východ. Byla to jejich první instruktáž.

Kesey začne mluvit svým známým měkkým oregonským přízvukem a všichni jsou zticha.

„Doufám, že se na naší výpravě stane tohle,“ říká. „Chci říct, bude se to stávat dál, protože se to už začalo stávat. Všichni začínáme dělat tu svou věc a budeme ji dělat dál, všem na očích, a nikdo z nás nebude ostatním lidem nic zakazovat.“

„Kravina,“ řekne Jane Burtonová.

To Keseyho na okamžik vyvede z míry, ale pak se toho rozhodne využít.

„Tohle je Jane,“ řekne. „A dělá svou věc. Kravina. To je její věc, a tak to dělá.“

„Nikdo z nás nebude ostatním nic zakazovat. Pokud říkat kravina je někoho věc, v tom případě bude říkat kravina. Pokud někdo rád nakopává prdele, tak to bude na naší výpravě dělat, bude nakopávat prdele. Bude to dělat všem na očích a nikdo nebude mít důvod se kvůli tomu nasrat. Stačí, aby řek: ‚Je mi líto, že jsem ti nakopal prdel, ale není mi líto, že rád nakopávám prdele. Tohle dělám, nakopávám lidem prdele.‘ Každej bude tím, čím je, a ať je, čím chce, nebude proč se omlouvat. Ať jsme, co jsme, na týhle výpravě se v tom budeme rochňat.“


Tom Wolfe: Kyselinovej test. Maťa, Praha, 1999. Přeložila Iva Pekárková.