Patří definice manželství do ústavy?
Polemika-filipika s úvodním textem Jiřího Plocka.
Odpusťte novinářský stereotyp – odpovědět v textu samém na otázku z titulku záporně je totiž až trapně obvyklé. A nedosti na tom: nechci ani to, aby bylo v ústavě výslovně upraveno, že manželství může být i svazkem lidí stejného pohlaví (na to stačí obyčejný zákon), protože „vytváří pouto mezi dvěma lidmi, kteří se o sebe postarají v dobrém i ve zlém bez ohledu na sexuální orientaci“, jak se píše v petici požadující tzv. manželství pro všechny.
Soudím, že k podpisu petice „na podporu manželství“ nevedla mého milého a váženého přítele Jiřího Plocka v první řadě právní forma, tedy onen doplněček ústavy. Předpokládám, že mu šlo především o obsah, tedy o vyhrazení pojmu manželství pro dvojici ženy a muže. Jestli jsem to správně pochopil, jeho hlavním argumentem proč termín manželství nepoužívat na páry mimo muže a ženy je, že „kdokoli – ať si řeší jakékoli svoje životní problémy, jež přináší doba a jeho životní cesta – neměl by svou agendu řešit tak, že využívá a deformuje dosavadní praxi a terminologii, nýbrž by se měl se vší poctivostí a vážnosti pokusit o nové pojmenování situace a o novou terminologii“.
JP to formuluje obecně, chcete-li, systémově – ale právě taková formulace je tuze slabý argument.
Už je to dávno, kdy jakýsi neposlucha rezignoval na nové pojmenování situace a nechal řeky téci korytem. Mnohem později jiný usoudil, že mocný hýbel zvaný mluno, tedy energie zvaná elektrická tvoří proud a – teče. Postupovali snad nepoctivě? Neřekl bych. Ovšem vím i o někom, koho si vážím a koho miluji ještě víc než Jiřího Plocka (a zároveň vím, že i pro něho je skutečnou autoritou) a kdo podle dochovaných svědectví „řešil svou agendu“ právě tím, že „využil a deformoval dosavadní praxi a terminologii“:
Ještě když mluvil k zástupům, hle, jeho matka a bratři stáli venku a chtěli s ním mluvit. Někdo mu řekl: „Hle, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit.“ On však odpověděl tomu, kdo mu to řekl: „Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?“ Ukázal na své učedníky a řekl: „Hle, moje matka a moji bratři. Neboť kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka.“
(Mt 12, 46–50, ekumenický překlad; obdobně u Marka a Lukáše). A nebyla to žádná výjimka, neboť jen o několik kapitol dál nabádá zástupy i své učedníky:
Vy však si nedávejte říkat ‚Mistře‘: jediný je váš Mistr, vy všichni jste bratří. A nikomu na zemi nedávejte jméno ‚Otec‘: jediný je váš Otec, ten nebeský. Ani si nedávejte říkat ‚Učiteli‘: váš učitel je jeden, Kristus.
(Mt 23, 8–10).
Tak Jiří Plocek i já máme ve svých společenstvích mnoho bratří a sester a v jistém smyslu jsme bratry i navzájem, aniž by proti tomu naši pokrevní sourozenci sepisovali petice.
Podobně „nepoctiví“ jako Ježíš byli dávní eklesiologové (to tedy v lepším případě – v horším to byl některý církevní úředník), když zavedli označení biskupů shromážděných na koncilu jako otců. O něco později, asi ve 4. století, zavedli pro několik církevních myslitelů a spisovatelů, jejichž svědectví považovali za zvlášť závažné pro víru, označení „církevní otcové“.
Nedosti na tom, v platném katechismu římskokatolické církve, paragraf 796, čteme mj. toto:
Jednota Krista a církve, hlavy a údů, zahrnuje také rozlišení obou v osobním vztahu. Tento aspekt se často vyjadřuje obrazem ženicha a nevěsty. Téma Krista, ženicha církve, bylo připraveno proroky a hlásáno Janem Křtitelem.
Podobně na pěti dalších místech Svaté knihy. A navíc: zasvěcené panny, ať už v řádech nebo „ve světě“ (Ordo virginum, podle Kodexu kanonického práva kán. 604). Miliony žen jsou označovány – a samy se tak chápou – jako nevěsty Kristovy. Měly se snad „se vší poctivostí a vážností pokusit o nové pojmenování situace a o novou terminologii“ a mají jim signatáři té aktuální petice za zlé, že tak neučinily?
Když už šermujeme poctivostí, tedy bych považoval od signatářů za poctivé přiznat, že jen chtějí ausgerechnet „manželství“ vyhradit pro dvojice mužů a žen. Prostě to tak každý z nich cítí, silných a respektovatelných důvodů pro to ale nemaje.