KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production)

Příští rok hrozí pro lesnicko-dřevařský sektor něčím jako apokalypsou. Vyplňují se ty nejčernější scénáře predikovanými nezávislými organizacemi, fakultami univerzit a výzkumných organizací. Bohužel na ně úřady v Praze, jednotlivé kraje a řada vlastníků lesů včetně těch státních včas a efektivně nereagovala. Tato lesnicko-dřevařská krize se mohla do značné míry eliminovat, pokud by se včas zaváděla adaptační a lesnicko-technologická opatření. Nestalo se tak, a proto bude potřeba společnost pomalu připravovat na skutečnost, že lesy z naší krajiny dočasně „zmizí“. To bude mít negativní dopad na plnění mimoprodukčních funkcí lesa, jako jsou klimatická, vodoochranná, půdoochranná, zdravotní a hygienická. Aktuální rozpad lesů proto přímo vybízí společnost k tomu, aby tyto funkce lesů uměla lépe ocenit – včetně práce lesníků.

Les se na tyto plochy vrátí, o tom není pochyb. Je ale na vlastnících lesů, jak rychle se obnoví, a především pak jakým způsobem a jakými dřevinami. Ve finále bude důležité, jakou strukturu les dosáhne pěstební péčí, až docílí své zralosti. Myslím, že ještě nyní lze mnohé lesní porosty ještě adaptovat na sucho a další klimatické extrémy, ale času už nezbývá mnoho. Vedle včasné asanace čerstvě napadaných kůrovcových stromů je třeba hlavní úsilí soustředit na životaschopné lesní porosty a ty připravit tak, aby se zmírnil negativní dopad jejich rozpadu.

Urychlenou adaptací lesů lze zmírnit negativní dopady na funkce lesů

Jde o lesnicko-hospodářská opatření od urychlené změny druhové skladby a porostní struktury (věkové, výškové, tloušťkové a tím plošné diferenciace) přes dostatečné porušení korunového zápoje – pro proniknutí dešťové vody k půdě u smrkových a borových lesů rostoucí mimo svá ekologická optima – až po budování suchých a mokrých skladů a místy i silniční infrastruktury. To ale není nic nového. Vědecké poznatky a výstupy různých projektů je doporučují už roky. Severní Morava je smutným důkazem, že se opatření neaplikovala včas.

Fakta z minulosti

O negativních dopadech zapříčené globální klimatickou změnou se mluví a píše dlouho. V řadě okolních zemích, kde berou globální změnu klimatu (GZK) jako fakt, připravují ohrožené lesní porosty více než 10 let. Naše přípravy ale jako by zamrzly. Příkladem je Národní lesnický program II pro období 2008–2013. V něm byly poměrně dobře popsané slabé stránky v lesnictví, které se měly řešit už v onom období, a to včetně adaptace na GZK. Úkoly z dokumentů se ale bohužel nepromítly do provozní praxe, a to především vinou ústředních orgánů i jednotlivých krajů, resp. krajských úřadů.

Nehrozí jen kůrovcová kalamita, ale i rozsáhlé požáry a plošné zákazy vstupů do lesů

Vedle plošných rozpadů smrkových a borových porostů hrozí například vznik rozsáhlých požárů. Ke všemu je mnoho lesních komplexů pro složky integrovaného záchranného systému těžko přístupných. Právě riziko suchých lesů vidím do budoucna jako velikou hrozbu. Tu bude pravděpodobně umocňovat mimořádný balíček Ministerstva zemědělství, který byl představen minulý týden. Ten počítá s ponecháváním kůrovcových (sterilních) souší v lesních porostech bez pokácení. V takovýchto porostech se kůrovec už nemůže šířit dál, protože stromy nebudou mít kůru, pod kterou brouk vyžírá lýko stromů. Ovšem hrozí jejich neřízený pád a v takovýchto suchých porostech také bývá vyšší míra rizika vzniku a rychlejšího šíření požárů. Budoucí stavy porostů můžou zavdat k tomu, že státní správa lesů bude vyhlašovat plošné zákazy vstupů do lesů. Až v té době veřejnost, která se příliš o krajinu nezajímá, natož o lesy, poprvé pocítí, že se s přírodou opravdu něco děje.

Navíc v dlouhodobém horizontu jsou kvůli suchu ohroženy i spodní vody, což zřejmě bude mít přímý vliv na obyvatelstvo. Už nyní je mnoho vesnic bez pitné vody. A v neposlední řadě může mít vliv rozsáhlé vykácené plochy na sníženou retenční schopnost, kvůli kterým lze očekávat lokální záplavy. Už jen z těchto důvodů, jenž ovlivňují mimoprodukční funkce lesů, je nutné zavčasu provádět lesnická opatření. Samozřejmě tam, kde to stav lesů ještě umožňuje. Pokud se tak nestane, důsledky nebudou jen ekologické, ale i ekonomické, a to v nemalé míře.

Závěrem

Veřejnost si musí uvědomit, že lesy jsou vedle produkce kyslíku klimatizací naší krajiny a vůbec planety. Nehledě na to, že ovlivňují i zemědělské hospodaření. Pokud zmizí, byť jen na krátký čas, může to mít vliv i na rostlinou produkci zemědělských plodin. Například se může snížit produkce chmele, což rapidně zdraží koncový produkt – pivo. A přiznejme si to, kdo by si tohle přál? Je tedy potřeba seznamovat společnost s konečnými důsledky klimatických extrémů a požadovat od politiků a úředníků rychlé a rázné kroky v zájmu dlouhodobé udržitelnosti nejen lesů v ČR.

 

Rozšířenou verzi textu zveřejnil Ekolist, další autorovy texty na podobná témata a jiné lesnické informace najdete na jeho webu.