Nula v Brně
Chemická látka glyfosát je obsažena v přípravcích na odstraňování plevele. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (odborná složka Světové zdravotnické organizace WHO) ji ve své zprávě z roku 2015 označila za „pravděpodobně karcinogenní pro člověka“. Glyfosát se přitom stále používá – kromě zemědělství, lesnictví a zahradnictví – také při údržbě veřejných prostranství, chodníků a komunikací. Dodržení přísných pravidel pro jeho bezpečné používání je však na hustě využívaných veřejných prostranstvích prakticky nemožné. Pokud se glyfosát dostane do kontaktu s lidskou pokožkou, může být nebezpečný, a to zejména pro děti a těhotné ženy. Herbicidy na bázi glyfosátu jsou zatím široce používány po celém světě (zhruba 826 milionů kg ročně). Zbytky (rezidua) se běžně vyskytují ve vzorcích půdy, vzduchu, potravin a vody a v lidských tkáních.
Pro hodnocení nebezpečnosti tohoto přípravku byl velmi důležitý verdikt soudu v San Francisku z roku 2018, podle kterého výrobce glyfosátového přípravku Rundup – Monsanto – musí zaplatit 289 milionů dolarů jako náhradu škody člověku, který umírá na rakovinu způsobenou glyfosátem. Společnost přitom použila řadu taktik používaných dříve tabákovým průmyslem – manipulovala vědeckou literaturu, obtěžovala vědce a zastrašovala novináře. Verdikt poroty konstatoval, že úředníci společnosti Monsanto jednali se „zlým úmyslem“. Svědectví a důkazy předložené soudu prokázaly, že varovné signály o škodlivosti přípravku existovaly již počátkem osmdesátých let dvacátého století a během následujících let se zvyšovaly. Společnost však často prosazovala svou verzi vědeckých prací, které byly navrženy tak, aby se jevily jako nezávislé a tedy důvěryhodnější. Byly předloženy důkazy, které ukázaly, jak úzce spolupracovala firma Monsanto s úředníky Agentury pro ochranu životního prostředí, aby potlačili důkazy o škodlivosti.
K užívání glyfosátu již existují bezpečné alternativy, například mechanické, tj. ruční odstranění, sekačky, rotační kartáče a brány, termické metody suché, tj. plamen, horký vzduch, infračervené záření, termické metody mokré, tj. horká voda, horká pára, horká pěna a kombinace těchto metod.
Například Veřejná zeleň města Brna nebo Správa hřbitovů již od roku 2017 tento přípravek nepoužívají a plevel likvidují mechanicky nebo za použití horké páry. Ředitel Veřejné zeleně měl trochu obavu o zvýšené náklady, než se k tomuto kroku odhodlal. Když jsem jej požádal, aby se pokusil vyčíslit, o kolik by měl větší výdaje na údržbu zeleně bez glyfosátu, vyšlo mu padesát tisíc, což je na organizaci, která spravuje téměř sto hektarů parků, má ve své péči má asi 17 tisíc stromů, celkem legrační částka. Takže už šlo jen o odvahu k prvnímu kroku. Ředitel Správy hřbitovů to viděl jinak. Část návštěvníků hřbitova mu lálo, že málo stříká proti plevelům a že jsou zarostlé uličky mezi hroby, jiná část mu nadávala, že moc stříká a poničil jim květinovou výzdobu na hrobě. Okamžitě vyhlásil zákaz postřiku glyfosátem a přešel na alternativu.
Evropská komise v prosinci 2017 prodloužila licenci na používání glyfosátu o pět let. Přesto se v různých zemích EU k vyloučení glyfosátu při údržbě ulic a městské zeleně přihlásily již desítky měst jako například Norimberk nebo Stuttgart. V různých českých městech (Louny, Mělník, Nový Jičín, městské části Praha 6 a Praha 7 a mnohé další) se alternativní metody postupně prosazují už několik let, ale Brno přistoupilo k nejdůslednějšímu řešení. Rada města Brna v červenci roku 2018 rozhodla o tom, že Brno se nejpozději do roku 2020 obejde zcela bez glyfosátu. Tím se stane prvním tzv. bezglyfosátovým městem v Česku. Rada vydala nařízení všem ředitelům příspěvkových organizací, zejména škol a nemocnic, aby ve svých areálech nahradili používání jedovatého glyfosátu jinými technologiemi údržby veřejných prostranství. Poněkud složitější to bylo u akciových společností sdružených v městském koncernu. Koncernová rada záležitost projednala a dala pokyn všem akciovým společnostem města, aby nejpozději do dvou let snížily používání glyfosátu na nulu (vypotřebují se již nakoupené zásoby). Ve všech výběrových řízeních na dodavatele prací na výsadbu a údržbu zeleně bude od r. 2019 vyloučení glyfosátu zakotveno. Vzhledem k tomu, že glyfosát patří dosud mezi povolené přípravky, použití na soukromých pozemcích ve Brně bude i nadále možné. Přesto město Brno udělalo vše proto, aby veřejné plochy sloužící k rekreaci obyvatel nebyly zbytečně zatěžovány jedovatými látkami.
Samozřejmě je možné, že některá menší města v ČR se v praxi také bez glyfosátu obejdou, ale pokud je mi známo, Brno jako první má tak komplexní opatření, jaké představuje usnesení rady města o nulovém glyfosátu. Kdo se přidá?
(Autor učí externě na Masarykově univerzitě v Brně a v letech 2015–2018 byl předsedou Komise životního prostředí Rady města Brna.)