Český skauting: Celostátní tradice na příkladu jednoho města
Skautské organizace získávají na společenské prestiži. Je to pozitivní zpráva, protože to znamená pronikání humanistických hodnot do každodenního života. V rámci besed „Kuřim – místo, kde žiji“, které připravuje autor tohoto textu, se objevilo i téma skautů a dalších organizací, které se věnují výchově dětí a mládeže. Přinášíme stručnou rekapitulaci tématu a rozhovor s jedním z vůdců kuřimských skautů Petrem Mackem.
Organizace Junák – český skaut je dnes (spolu s mládežnickou organizací hasičskou) největší neziskovou organizací zabývající se výchovou dětí a mládeže v České republice a její společenská prestiž roste. Není to prestiž vynucená vládní politikou, ale vyplývá dlouhodobě z povahy a filosofie skautského hnutí. A ukazuje se, že jak pro rodinu, tak i pro demokracii a její fungování, je výchova, která ctí hodnoty a principy přinejmenším podobné skautingu, neobyčejně důležitá a perspektivní.
Pár slov o historii skautingu
Skauting se v našich zemích objevil už před první světovou válkou. Co to vlastně slovo skaut znamená? V původním významu znamená anglické slovo „scout“ průzkumník, zvěd, v přeneseném významu je to člověk, který se umí pohybovat v přírodě, postarat se s minimem prostředků o své přežití, přičemž využívá znalosti „lesní moudrosti“ a snaží se pomáhat druhým. Chová se zdvořile, přátelsky, ochraňuje přírodu i cenné lidské výtvory.
Jméno vůdčího českého představitele a velkého propagátora skautingu A. B. Svojsíka je veřejnosti dobře známo. Inspirace pro vznik přišla ze Spojených států amerických, od hnutí woodcraft (lesní moudrost) spisovatele E. T. Setona a dále ze zásad, které stanovil skautingu Brit Robert Baden-Powell. V tuzemsku se po první světové válce rozvinuly různé podoby skautingu. Jen pro zajímavost – přírodymilovným trampům, jejichž činnost se začala rozvíjet po první světové válce, se říkalo zprvu pro jejich inspiraci skautingem „divocí skauti“. Akorát trampům byla jaksi cizí disciplína a také důsledné, v podstatě náboženské, ukotvení skautů. Skautské hnutí v sobě totiž nese vždy respekt k vyšším principům, které přesahují sebestředný horizont jednotlivce a dávají mu základ pro etické jednání.
Vedle Svojsíkových skautů působily za první republiky další skautské organizace, v okruhu socialistických stran to byli od roku 1919 například Skauti práce a Spartakovi skauti, kteří se v roce 1924 sloučili v jedny Spartakovy skauty práce.
Skauti byli zakázáni za nacistického protektorátu v roce 1940. Mnozí z nich přešli do odboje, zajišťovali zpravodajskou službu a podobně. Několik set jich přišlo o život.
Po druhé světové válce došlo v roce 1945 k intenzivní obnově organizací Junáka – českého skautu a dalších skautských organizací. Skauti se s velkým entusiasmem podíleli na obnově válkou poničeného československého státu. Přestože byli v zásadě apolitickou organizací, tak do řad Junáka vstoupila celá řada příznivců komunistické strany, kteří se pak v kritické době kolem roku 1948 snažili nasměrovat skauty ke spolupráci s novým režimem – začlenit do nově ustaveného Svazu československé mládeže (ČSM). To se však nepovedlo a v roce 1950 byl Junák opět zrušen.
Junák – český skaut byl nakrátko obnoven v roce 1968, ale v roce 1970 opět zakázán. Jeho vedoucí i členové, kteří chtěli pokračovat v činnosti, přecházeli buď pod organizaci Pionýr, nebo pod Kluby mladých turistů (pod tělovýchovným svazem ČSTV) nebo do organizací Zálesák (pod Svazarmem). Tam se jim dařilo více či méně skrytě udržovat ducha skautské výchovy, což znamenalo obrovský potenciál po politické změně v roce 1989. Do obnoveného Junáka vstoupily desetitisíce členů. Další vývoj nebyl v následujících desetiletích vždy jednoznačně optimistický, ale v podstatě kopíroval cestu celkového stavu společnosti při hledání demokratického modu vivendi a společných hodnot. V této oblasti hraje dnešní Junák důležitou roli – jeho nejmenší členové budou spoluvytvářet naši společnou budoucnost. Je potěšující, že opět stoupá počet jeho členů a zvyšuje se společenská prestiž skautů.
Kuřimská skautská stopa
Mezi válkami se objevili v Kuřimi Spartakovi skauti práce mezi mladými členy Federované dělnické tělovýchovné jednoty (FDTJ), která začala působit od roku 1922 v Kuřimi v součinnosti s Družstvem Dělnický dům.
Když jsem 12. února v kuřimském Klubu Kotelna uspořádal besedu o organizacích pro mládež a jejich kuřimských tradicích s názvem Skauti a ti druzí, vystoupila na ní se svými vzpomínkami paní Květoslava Domincová (1928), která jako malé děvče navštěvovala krátce v době nacistického protektorátu po vypuknutí druhé světové války schůzky skautů v Dělnickém domě. Pod vedením dvou vedoucích, pánů Břeně a Kvasnici, se malí skauti učili poznávat přírodu, ošetřovat zranění, uzlovat a další typické činnost nutné pro samostatný pobyt v přírodě. Skauting dle vzpomínek pamětnice skončil v Kuřimi zákazem v roce 1940 a zatčením vedoucích.
Po druhé světové válce se objevil v Kuřimi skauting v okruhu mladých členů strany lidové a pak mezi mladými komunisty, avšak jeho další historie odpovídala celostátnímu vývoji – Junák byl v roce 1950 zakázán a veškeré organizace pracující s mládeží byly převedeny pod Československý svaz mládeže (ČSM), pokud své činnosti vůbec nezanechaly nebo jejich vedoucí nebyli persekuováni.
Junák byl nakrátko obnoven kolem roku 1968 i v Kuřimi, ale záhy opět zakázán. Jeho tehdejší mladí členové založili další tradici po roce 1989 a od té doby kuřimští skauti fungují a stali se postupně největší kuřimskou organizací, která pracuje s mládeží.
Rozvoj kuřimského Junáka tak kopíruje rozmach na celostátní úrovni. Využil jsem proto možnosti vyzpovídat dalšího z účastníků mé besedy 12. února, vůdce střediska Petra Macka, a ilustrovat současné dění na konkrétních faktech.
Mezi světovými válkami se v Kuřimi objevili první skauti, jedni z několika různých organizací - byli to Spartakovi skauti práce. Jak je tomu dnes? Existuje podobná pestrost v zaměření a pokud ano, mají různé skautské organizace něco společného?
I v současné době je "skautských" organizací v ČR více, z těch větších např. Svaz skautů a skautek ČR, YMCA T. S., Skautský oddíl Velena Fanderlika, Skauti lesní moudrosti ČR, SKAUT - S.S.V., Skaut - český skauting ABS,... žádná z nich ale nedosahuje rozměrů a velikosti Junáka - českého skauta. Společné mají všechny organizace základní prvky, tedy stojí na stejných kořenech, které specifikoval R. B. Powel, E. T. Seton a A. B. Svojsík. Tři pilíře, na kterých stojí skautské hnutí, jsou tyto:
- 3 skautské principy (povinnost k sobě, povinnost k bližnímu, povinnost k Nejvyšší pravdě a lásce (Bohu))
- skautský slib
- 10 bodů skautského zákona
Jaké je historické povědomí vaší organizace? Kdy vznikla a na co navazovala? Jak jste se dostal ke skautu vy?
Z pohledu skautského střediska v Kuřimi vnímáme jako počátek našeho působení ve městě rok 1968, kdy začali Ivan Procházka (Kamzík) a Lubomír Tauš (Drť) sdružovat cca 20 chlapců, o rok později byl první tábor na dnes již tradičním tábořišti u "Volavčího rybníka" v katastru obce Těšenov na Pelhřimovsku. O rok později vznikla i první dívčí družina. Toto vydrželo však jen krátce, protože činnost byla v roce 1970 násilně ukončena. K obnově Junáka v Kuřimi došlo v roce 1990, vůdcem střediska se stal Petr Stražovský, vůdcem chlapeckého kmene Jiří Tauš a dívčího kmene Ludmila Jízdná, lidé, kteří měli možnost skautovat v letech 1968-1970. Já jsem se stal členem organizace v roce 1994 jako tehdy devítiletý kluk.
Dočetl jsem se, že po letech určité stagnace počtů členstva dochází v posledních zhruba deseti letech k nárůstu. V roce 2016 je na Wikipedii udáván pro členskou základnu Junáka - českého skauta celkový počet zhruba 50 000. Mohl byste stručně naznačit vývoj počtu skautů po roce 1989?
Vývoj členské základny byl po obnovení v roce 1990 poměrně složitý. Na počátku Junák zažíval (ostatně jako i jiné mládežnické organizace) boom, způsobený především 20 let dlouhým půstem. Nárůst členské základny byl v prvních letech poměrně strmý, zhruba do roku 1994, pak nastává zlom a plynulá poměrně dlouhá, ale mírná klesající tendence, která končí až někdy kolem roku 2006 (cca 40 000 členů). Nastává období růstu členské základny, která během čtyř let vyrovnává předchozí propad a po deseti letech v roce 2016 dosahuje již cca 53 000 členů. V posledních třech letech je pak vzrůstající trend potvrzen raketovým vzestupem - k 1. 1. 2018 více než 60 000 členů. Dá se říct, že vývoj členské základny v našem středisku kopíruje celorepublikový trend.
Kolik je aktuálně skautů ve vaší kuřimské organizaci? Jaká je struktura členstva (děti, dospívající, dospělí)? Máte dostatečný počet vedoucích? Vychováváte si je sami?
V kuřimském středisku je aktuálně k 1. 1. 2019 registrováno 222 členů, z toho 170 dětí do 18 let, 22 dospělých do 26 let a 31 nad 26 let. Jsme členěni v sedmi oddílech. Pět je oddílů mladších členů, jeden oddíl roverů a rangers a jeden kmen dospělých. Jsem rád, že můžu říct, že vedoucích pro všechny oddíly máme dostatek a již připravujeme otevření dalších družin v novém školním roce. A jelikož z jiných středisek vím, že to není samozřejmostí, jsem na naše vedoucí patřičně hrdý a moc si vážím jejich práce.
Máte ve své činnosti nějakou zpětnou vazbu ze škol nebo od rodičů dětí? Má skauting nějaký dopad na rozvoj dětí a jejich společenské uplatnění?
Zpětnou vazbu od rodičů dětí máme poměrně často a musíme se pochválit, protože je veskrze kladná. Myslím, že se povedlo s rodiči vypěstovat v průběhu let velice dobrý vztah, který se určitě budeme snažit dále prohlubovat. Dlouho tomu tak nebylo, ale v posledních letech se zdá, že Junák - český skaut, začíná získávat důležité postavení v naší společnosti, jelikož jsem se sám setkal s tím, že děti při přijímacích řízeních na střední školy získávají za činnost v Junáku body do hodnocení. A dokonce znám případy, kdy byla "činnost v Junáku" v životopise kladně vnímána při pracovních pohovorech. Možná pomalu přichází doba, kdy bude člen Junáka - českého skauta vnímán společností jako čestný, pracovitý, cílevědomý a organizačně schopný jedinec, který bude snáze nacházet svoje uplatnění v dnešní společnosti.
Děkuji za rozhovor. A přeji vám radost a pocit smysluplnosti z vaší práce.
Připojuji ještě odkaz na obsažný a inspirativní rozhovor mladých kuřimských skautů se zakladatelem novodobé kuřimské skautské organizace ing. Ivanem Procházkou – Kamzíkem.