Malíře Petra Vlacha Cesty pozemské a Cesty nebeské

Petr Vlach: Cesty nebeské - Taurus, olej, popel, asambláž (kabely a vypínače) na plátně na desce, 190 x 307 cm, 2019. Foto: archiv Petra Vlacha Petr Vlach: Cesty pozemské, olej, popel, asambláž (kabely a vypínače) na plátně na desce, 190 x 307 cm, 2018. Foto: archiv Petra Vlacha

O tom, že umělecké dílo může vzejít i ze zrušené továrny.

Titulkové Cesty pozemské a Cesty nebeské neoznačují cestovatelské údaje. Jsou to názvy dvou rozměrných děl malíře Petra Vlacha, člena jihlavského Spolku výtvarných umělců Vysočiny.

V dubnu oslaví padesáté narozeniny. Od roku 2014, kdy vstoupil na výtvarnou scénu autorskou výstavou v Jihlavě, uskutečnil dalších sedm výstav a zúčastnil se pěti ročníků mezinárodní výstavy z cyklu Human Rights v severoitalském Roveretu. Je autodidaktem, jehož práce je stabilním projevem poučeného rozmyslu a tvůrčí poctivosti. Tam, kde se umělecky nachází, dospěl subjektivními pěšinami poznání. Stojí pevně v houfu svobodných nezobrazujících výtvarníků. Hledí si možnosti originálně rozvíjet metodu nového realismu. Větší měrou malířství cizích materiálů vytváří nenapodobitelné konstrukce obrazů často monumentálních rozměrů.

Způsoby aktérů nového realismu osobitě oživuje s časovým odstupem, v jiných společenských poměrech a v souvislostech jiných prolínajících myšlenek. Shlukuje, nezřídka s ironií, pomalované řasené textilie, fragmenty oděvů, uplatňuje lana a provazy, kabely elektrického vedení a jeho obslužné prvky. Čerstvě a nově přihlásil se k novému realismu diptychem industriálních asambláží.

V Polné bývala škrobárna. Dosloužila už před řadou let. Z původních elektrorozvodů zbyly na stěnách kabely, porcelánové úchytky, vypínače a všelicos dalšího. Něco z toho si Vlach odnesl do blízkého ateliéru. Tam se postupem času zrodila dvojice rozměrných industriálních asambláží s tituly Cesty pozemské a Cesty nebeské. Jsou to symboly toku lidských myšlenek a pohybu nebeských těles. Diptych obsahuje jistou výpravnost. Ta však není pro diváka čitelná přímo. Ve Vlachových obrazech je často přítomen pojmenovatelný obsah, ale nelze pominout, že někdy představuje určitou záhadu. Snad v úmyslu nebýt ihned docela odkryt. Pravděpodobně i z této příčiny vytváří se obdivný kontakt mezi Vlachovými díly a jejich zaujatými vnímateli.

Více o tvorbě Petra Vlacha zde