Dubnový zpěv

Busta Anny de Noailles od Jamese Viberta ve švýcarském městě Vevey. Foto Wikimedia Commons

Báseň Anny de Noailles.


Po celou noc déšť padal tiše
na louky, vesnice i sad.
Přijď v hluboký les poslouchat,
jak temná zeleň hořce dýše.

Den procitnuvší v úsvitu
je tvoje srdce zasmušilé.
Záhy uvadnou květy bílé
sladce vonících šeříků.

Do duše náhle soucit čistý
tajemnou vlnou pláče vpad.
Pojď se mnou kapkám naslouchat,
když bubnují na zvlhlé listy.


Z výboru Nepřerušená píseň (Deset století francouzské poezie), přeložil Gustav Francl, Vyšehrad, 1980.


Anna de Noailles (1876–1933) byla francouzská spisovatelka, pocházející z rumunské šlechtické rodiny. Provozovala vyhlášený literární salon a byla první ženou zvolenou do Belgické královské akademie.