KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production)

Také letošní červenec byl v brněnském divadle Husa na provázku Měsícem autorského čtení (MAČ), tentokrát tematicky zaměřeným na středoevropskou a zvláště slovinskou literaturu. O své dojmy se s Kulturními novinami podělil nejvěrnější návštěvník festivalu.

Po třináctý rok se v neděli 1. července JÉ usadil na svou druhou židli v druhé řadě zleva – třináctý rok po sobě – zoči voči do očí čtenáři vlastních řádků. Je to nejdelší festival, jaký zná, celý rok pak na žádný jiný nepojede. V tomto roce slovinští autoři zaručují klid a ticho v sále bez napětí vysoce postavených prestižních komerčních diváků. Malý stát, malá prestiž, říká si JÉ, ale co takové Švýcarsko, nebo MAČ Vatikánu?

JÉ nemohl najít v paměti jinou akci, kterou by MAČ nahradil, je přeci léto, prázdniny, slunce, voda, tráva. Do pěti hodin něco z léta stihne a pak od půl šesté MAČ film-seriál Evropa jedna báseň, nebo audiokabinet Český rozhlas Brno, v sedm Slovinec, o půl deváté Čech nebo Slovák a v deset domů, třicet jedna dní za sebou zdarma, když si donese svačinku. S radostí se JÉ dívá do nesrozumitelných intelektuálních očí udivených čtenářů díla, které tak dobře znali, než ho začali číst z očí v oči tobě. JÉ nebere stud ani ostych, spolu s vytrvalci JŮ galeristou, RO moravistou, LŮ básnířkou, PÉ právníkem, MO germanistkou a JÍ studentem berou autory za slovo v nemoderované – nezřízené diskusi bez ohledu na audio-video záznamy www.autorskecteni.cz 2012 na věčné internetové časy.

JÉ je sám tragikomik a 1. 7. mu Ondřej Buddeus nabídl své básně přímo do plátna finále ME v kopané, kde bez zvuku JÉ uviděl všechny góly Španělů a byl současně svědkem energetického rozpětí poetické tvorby v zápase o nenásilný pohyb hravosti životem bez vítězů. A to JÉ měl za sebou Vidu Mokrin Pauerovou s eroticky dravým humorem, co ho nechala vytáhnout báseň s horoskopem, a JÉ se smál básni Zajčik – Zajačik – Zajček? Ako že tako kako, že by Vida věděla a připravila se na JÉ Zajíčka, né to není technicky možné. Ta babka asi stejně stará s JÉ mu nevadila ani pro svou kvanto-kosmicko feministickou poezii. Však JÉ dobře zná ty kotouly třiceti dílných autorů. Pavka Kohout by mohl vyprávět a on si na poslední den MAČE přivedl svou ženu Jelenu Mašínovou s jejich divadelní hrou o lásce v hlase, kouzelná manipulace umělce s vlastním životem. JÉ je obrněný transportér MAČéé 12345678910111213MAČMAČMAČ. Vodí si vlastně domů ty autory otázkami a jen RO moravista mu mačmač zalévá svou sladkobolestí ztraceného národa v kosmu, všichni vymřeme, všichni.

JÉ se těšil ze čtrnácti audiokabinetů ČRo Brno, z těch depresáckých her mladých režisérek podkuřujících hezky německým autorům. JÉ by se picl, kdyby bral vážně G. Trakla, E. Jelinekovou, H. Klause, P. Celana i kinga H. Hesse. Takovou palbu depredivadla si o samotě do uší nikdy nepustí. Zato Radim Nejedlý a Alena Blažejovská se mu zdáli víc o síle lásky bez sobectví – Sdílej – Lau po česku – V sobotu přijde klaun – Barikáda z knih. Jen JÉ zajímalo, jaký to knížky nacpali do pražský barikády a co s nima potom udělali. Ze všech rozhlasových besedníků JÉ nejvíc dostal prófa Miloš Štědroň (70) s energií Janáčka, co z něj vystřelovala jak z krněnských ohňostrojů, a nekonečným proudem propracovaných kreseb infolistů v koláži slévajících se v autorské tvoření MAČmač smývající hranice čtení – psaní – hraní – přednáška – tanec šamana… hu.

Během MAČ JÉ skončilo ME v kopané, projela se celá Tour de France a začala olympiáda v Londýně, žádna z těch akcí nemohla konkurovat ani délkou, ani náklady MAČ Brno. Za jednu vstupenku LOH London si JÉ žil na MAČ celý měsíc jako lord a bez tlačenic a cestování, z VIP místa a všichni hrdinové zoči voči, a to oni pak sedli na vlak a objížděli Košice, Ostravu a Wroclav. JÉ by raděj napsal díl sebraných spisů, než by cestoval mimo své Brno. J. Gogola z té cesty natočil film a vzal si k tomu rovnou Krále Petra a vznikla supersurrealistická mačistická sonda života MAČ i s premiérou 1. 8. Král nic nedělá – a tomu JÉ nevěří. Na závěr TOUR DE LETTRE JÉ vykřikoval KRÁL NA HRAD.

Všech čtoucích autorů se JÉ na něco ptal a zkoušel, zda jim a oni jemu rozumí. Rozuměli, a to i Slovinci, mají stejné problémy s vládou, literaturou jako my, jen k tomu mají kousek moře a šup a jsou za vodou. Jediný, kdo z nich pro nemoc nepřijel, byl Damijan Šinigoj. TOURMAČ si JÉ naporcoval po desítkách – 1. 7. Vida Mokrin Pauerová, 2. Andrej Skubič, 3. Milan Dekleva, 4. Andrej Rozman Roza, 5. Andrej Blatnik, 6. Vlado Žabot, 7. Klemen Pisk, 8. Brane Mozetič, 9. Nataša Krambergerová, 10. Barbara Korunová… po každé desítce prémiová cena mojito. A to je dobře pro autory, že vylezou ze samoty a přijdou mezi lidi, říká A. G.

Hned 2. z chodu, překladatel Becketta, silný kafe, ona je ta Evropa už celá prošejkrovaná, samý komparatista – literární srovnávač a překladatel, naštěstí tě může porodit jen jedna rodná mateřština, nebo snad né?

3. Ti psáči nad padesát jsou filosoficky zahořklí, prý, že věci jsou krásný proto, že oči, co si je přivlastňují, jsou smrtelné, to byl taky nějaký dekadent.

4. Pořádný šašek mezi jazykozpytci udělá rachot, v tichu ve tmě, a stačí si sám psát texty – zahrát-zazpívat a uživí ho to třicet let – vlastní umělecká terapie – a JÉ na otázku improvizuje a to autor už nerad.

5. Pod pět knih žádný z autorů nejde a tenhle je geniální povídkář-pointař.

6. V tom slovanském zázraku osídlení poloviny ráje Evropy je nejlépe být sociokulturistou.

7. JÉ říká, že budoucnost je zas v hraní a zpívání vlastních textů jak i Klement skrz Polsko-Litvu do Lublaně.

8. Komunikoložka – komunologička – komunikační hvězda JÉ dostala, moderní kazatelka záchrany lidstva mezi Berlínem a Římem, uf, ty dajoš, a chtíč se zablesk v Khaki vojácích, románu v rýmech a obrazech.

10. Básnickou sbírku Barbary Přijdu hned JÉ použije ve svém Divadle Ú130 – PŘIJDU HNED – impropředstavení… Mojito etapové nealko bylo supr.

11. 7. Katja Plutová, 12. Tone Škrjanc, 13. Esad Babačić, 14. Jani Kovačič, 15. Ivo Frbežar, 16. Damijan Šinigoj, 17. Iztok Osojnik, 18. Marijan Pušavec, 19. Primož Repar, 20. Andrej Hočevar…

11. JÉ je to jasné, všech pět knížek ve škole a pak už jenom naživo, žádná samota jen slam a reppoetry – hurá zářné zítřky.

12. Konečně má rád někdo ve Slovinsku Pavla Zajíčka a Erika Friče, jsme jedna undrandroš divadelní krev.

13. V tento pátek si JÉ uvědomil, že se mu slovinská literatura dostává pod nehty, aniž si přečetl jedinou básnickou sbírku v celku, stačí jen čučet na plátno s překladem a naslouchat hlasu autora. Esad pankáč přerostlý v padesáti na novináře RTV– Sloni pláčou poctivě.

14. A hned za ním Jani, slovinská křižovatka Waitse a Vysockého jako přes kopírák…

15. JÉ kouká, jak Ivo kamenuje kamenné impresionistickou manýrou v zachycení nálad modernismu, no, nekup to.

16. Nevystřelený náboj – Vojáky zabíjejí, nebo ne? – Když válka klepe na dveře… a Damijan z válek-vojáků a zabíjení onemocněl a nepřijel.

17. Izotok studoval v Ósace a přivezl si haiku – hajkůůů – kdo v tobě ožije – láska nebo boj? Ojojoj.

18. JÉ se přemostil do jazyka komiksu už dávno a teď s Hardfuckerem z Mexika I.–III.

19. Třináctiletá koláž MAČe dává všechno, rozpustí i velkého nakladatele „Apokalipsy“ – neplést s koncem světa. Primož a Stanislava, jeho žena, to jsou ten pravý most mezi slovinsko-slovensko-českou litkrajinou.

20. Rok bez nápadu. Super název pro poslední sbírku ve 33 letech, čím se k tomu musel Andrej pročíst. JÉ miluje jazz slov, jazzzuuu.

A další mojitoo pro JÉ …21. 7. Gregor Podlogar, 22. Evald Flisar, 23. Marko Kravos, 24. Tatjana Jamniková, 25. Ivan Dobnik, 26. Primož Čučnik, 27. Stanka Harasteljová, 28. Štefan Kardoš, 29. Maja Vidmarová, 30. Meta Kušarová, 31. Andraž Polič…

21. Z Manhattanu do Lublaně vydržel Gregor bez jediného pohledu do očí JÉ, a to čeština je jediným jazykem jeho překladů. JÉ vůbec netuší, kolik překladů slovinské literatury leží v Brně na policích.

22. Místo slepnoucího autora třiceti knih přišel komik-cestovatel s příběhem z lodi hororu mezi Londýnem a Sydney. A JÉ už třicet let sedí na jednom místě a kouká z jednoho okna Brna – klídek.

23. A znovu třicet knih Slovince z italského Terstu, co tam taky sedí u okna univerzity třicet let, JÉ se stydí za svou neschopnost.

24. Když autorka nepotřebuje tlumočníka, tak se JÉ cítí chudě, sleduje, kolikrát je Tatjana člověkem, slovinským, českým, polským, každý se něčím živíme a ona jako Balabán překladem technickým.

25. Z jakého jazyka překládáš, toho píseň zpíváš a Ivan má hlas jako Aznavour.

26. JÉ by si přál mít kolo Primože a nakladatelství Šerpa a vážil by si knihy v batohu od listu, a Tour de Lettre na doživotí…

27. A pak by napsal JÉ o své nemocné matce, jako Stanka o schizofrenním otci od začátku do konce.

28. Nebo se dát do sídlištního románu jako Štefan do vesnického sexu, sek sem, sek tam, sekáči jdou krajinou.

29. Mája JÉ vysvětluje lásku, popisuje lásku, objevuje lásku, osvobozuje lásku, tvoří lásku a JÉ chce srovnávat a komparovat, kompilovat a milovat.

30. Ve finále dává Meta JÉ poučení, jak z knihkupkyně se stává knihovnice a z knihovnice knihtvůrkyně a z knihtvůrkyně knihvůdkyně a pak knihbůh v kině…

31. Andráš s Natašou jsou knihpěvci ticha básně, a proto na rozloučenou se JÉ za nimi těší do Divadla Kalich v Praze, kam se mu ti Slovinci našinci přestěhovali, huráááá a pohádky je konec… DOBR DEN…

Je to paráda, lehnout si na záda a číst si knížku…

JÉ si čte v paměti pozpátku celý červenec MAČ v česko-slovenské verzi od půl deváté, viděl přece všechno!!!

Tour de Lettre etapu po etapě:

31.7. Jelena Mašínová – Pavel Kohout, 30. Maroš Krajňak, 29. Arnošt Goldflam, 28. Daniela Kapitáňová, 27. Monika Kompaníková, 26. Karel Steigerwald, 25. Peter Milčák, 24. Dušan Taragel, 23. Erik Jakub Groch, 22. Radek Fridrich, 21. Marian Palla, 20. Jana Beňová…

31. Ani Pavka se svým hlasem na Hrad nechce a Jelena JÉ před otázkou utekla.

30. Maroš by prezidenta vzal, ale Svidník už není ČSSR, ani Biľak, ani Husák a Carpathia je kniha pro cizince, aby se doma cítili dobře.

29. Arnošt JÉ prezidenta nechce vzít, nebude prý za blbce a JÉ se těšil na jeho novoroční projev a Arnošt čte stále dokola o svém tatovi… to je tatofóbije.

28. Zbývá Kniha o cintoríně, slovenský Forest Gump či len taká sviňka a dobráčisko či jako…

27. JÉ si maluje obrázky s Monikou slovy, tak to taky funguje – A NA POČÁTKU SLOVA BYL OBRAZ.

26. A to JÉ Karel dělat neměl, chtěl si konečně pořádně popolitizovat o tom, kdo na Hrad, a on si nepřijede, jakože nachlazen, sáňky v létě…

25. Tak si JÉ odjel za svým ocinom a Petera si vykřížkoval… i chlapi mají své dny.

24. JÉ zkouší studenou sprchu po sexuálním čtení Dušana a nepomáhá, musí stále myslet na to, proč o tom někdo stále musí psát.

23. JÉ se šťastně ocitá na vrcholu MAČe 2012 TOUR DE LETTRE bez kyslíku a pak soukromá hodina smůtku, prostě zhypnotizován… slovo dalo obraz, obraz dalo slovo…

22. KROOA KROOA, krákají vrány v Německu a jak ty na hranicích? Radek JÉ objasňuje, jak se píšou básně o ženách, učiteli na zdravce. Aby ulehčily obyčejný život obyčejných žen?

21. Ano, říká JÉ, KAŽDÝ JSME UMĚLCEM, jen se nestydět a plácej, co to dá, až ti bude radostně, jen to nikomu nečti… Marian může, nikdo mu stejně nerozumí, ale chápou ho… je to jeho koncept…

20. JÉ je rád mužem milujícím sídliště a dnes pochopil, jak žena může nenávidět muže i sídliště… Chtěl by se podívat do Bratislavy na Petržalku.

Cestou zpátky na start si JÉ dá třetinové mojito nealko za cenu alko – to aby nebyl pod vlivem: 19. Stanislava Chrobáková Repar, 18. Irena Dousková, 17. Ján Gavura, 16. Kateřina Tučková, 15. Lucia Piussi, 14. Pavel Tomeš, 13. Laco Kereta, 12. Marian Hatala, 11. Václav Jamek, 10. Pavel Brycz…

19. JÉ se zklidnil nad jazykovědkyní; i když mu je líto, že neovládá žádný z vědeckých ani cizích jazyků jako Stáňa, je jenom jednou člověkem, nemusí se motat mezi sebou tady a sebou tam…

18. Ani Ireně dnes není dobře a zůstala doma, nad Budžesem od Oněgina?

17. JÉ jako Ján nechce slávu, smolí verše do sešítku a učí děti přezouvání, stlaní, čtení, psaní a věřte, bude líp…

16. JÉ závidí Katce její slávu v novinách i telce, je všude, a přitom by ten špalek opsal taky, jen mít pevný posed a odvahu kompilovat, komparovat, konstruovat, operovat, pilovat a opylovat ocelové květy slov…

15. JÉ se brání KUPičVOLůM a ptá se Lucie, jak se jí s nimi žije, a znovu špatný překlad, slovensky zlý je česky špatný, né zlý... a keby dačo, tak som tu něni… JÉ – TY SI ALE ŠPATNÝ!!!

14. To ale JÉ vadí, když v první řadě sedí manager kreativního textaře – stand-up komika, i když je ten taky tátolog až za ušima, tak za co teda tátologuješ, za lásku, či za peníze? Jen tak občas si odskočíme?

13. S Lacim si JÉ potykal, protože JÉ je taky špatný herec a to tedy není zlý, dá se s tím žít až na věky a tu knížku Špatný herec v překladu si koupil.

12. Vím o jednom, co mě čte, a to stačí, jsme už dva… To JÉ neslyšel, musel opět za ocinom, ale i tak to stačí číst, hudbu slov si představí…

11. Nesrozumitelno JÉ zbožňuje, může si vrtat a hloubit a učit zpaměti. Když není prostor ani čas, jen okolnosti… a proč pak duch v plné práci? Aby tělo nevyhrálo smrtí? Kdo v sále rozuměl výčtu nicoty?

10. O to víc JÉ přitahují mladí otcové svou jednoduchostí – tátologií – milovanou spolu s vírou v anděly, JÉ JÉ závidí a pak dlouze myslí co a proč.

A už JÉ vidí stadion věčnosti startu a cíle na obzoru z nekonečna do nekonečna – poslední mojito před loučením:

9. Sylva Fischerová, 8. Pavel Ctibor, 7. Radka Denemarková, 6. Róbert Gál, 5. Antonín Bajaja, 4. Zuzka Kepplová, 3. Eva Hauserová, 2. Saša Salmela, 1. Ondřej Buddeus…

9. Milované Řecko Sylvy se potápí pod tíhou bankovních tankerů, co nechtějí přesáhnout vlastní smrt, a ona vzpomíná na Brno 1983 s Venuší, kam si JÉ chodil na dvojku k rozumu, co na tom, že žijeme v provincii, ta je všude… hurááá... JÉ má pravdu…

8. Silentbloky, stačí zapnout překladač a JÉ v každém strojopisném blábolu může hledat jak ve zdi oprýskané omítky po dešti… není to krása!

7. A JÉ se ptá, a jsou ti Koboldové u vlády, co jim chybí emoční inteligence a sociální cit, PŘEVYCHOVATELNÍ? A Radka říká NE a JÉ říká ANO…

6. Róbertovo klietka základ státu si JÉ přeložil „Klientka základ státu“, a znovu je obojí dobře, jak lehce se dá tvořit, stačí jen špatně poslouchat, říká JÉ…

5. JÉ se na chvíli zchladil v plus třicetistupňovém dusnu divadla, když princ na bílém koni Antonín rozečetl zimní bruslení v prvním hypnovečeru mačmač…

4. JÉ si už zvykl na dívčí školu psaní vracející se naostro ze světa násilí a samoty s láskou na hypotéku, život je láska, a né boj, ojojoj…

3. Rychlá Eva stejně jako JÉ tvrdí, že feminismus už není to, co býval, a rybí hra se hraje dál blbě a blběji až do poslední ryby…

2. JÉ zírá na Finku, co byla Slovenkou, s klidem, je 23 let po revoluci a každý může být tam, kde chce? 27 čiže Smrť robí umelca, tak se její kniha jmenuje, před smrtí neutečeš, čte a čte, až se rozkašle, dost hustý…

1. A JÉ uzavírá kruh na počátku a ani neví, kolik to ti Španělé dali gólů a vlastně komu… Je to jedno, hlavně když si krásně zahráli…

Tak paajoos Jeee MAČMAČ 2012, Slovinci, Slováci i Češi… Za rok na Provázku třeba s Argentinci…

Měsíc autorského čtení. Divadlo Husa na provázku, Brno, 1.–31. července 2012.