Nezapomínat: finta s NERVem je opět zde
Vláda, jejíž opatření zhoršují ekonomické a sociální poměry ve státě, je v úzkých a snaží se veřejnost mást starými triky. Doufejme, že občané se po předchozích zkušenostech znovu napálit nenechají.
Počátkem července vydali odboroví makroekonomičtí odborníci z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) svou ekonomickou analýzu a vizi (k přečtení v KN 15/2012), kde kromě jiného konstatovali naprostou neúčinnost zvyšování sazby DPH, kritizovali další vládní reformní kroky a navrhli celou řadu konkrétních systémových opatření. Mediálně aktivní ekonomové je obratem strhali, padala i přirovnání k nezodpovědným šílencům. Jedním z výrazných hlasů byl například Pavel Kohout, ekonomický konzultant (se slovem ekonom by se v této republice mělo šetřit) a člen vládního poradního sboru NERV. Toto sdružení především pravicově orientovaných ekonomických expertů, které se vydává za nepoliticky „odborné“, známe už od časů Topolánkovy vlády, kdy bylo veřejnosti s velkým halasem představeno jako spasitelský think-tank našeho národa v době ekonomické krize. Vypracovalo takzvaný Národní protikrizový plán vlády. Jak protikrizová opatření dopadla, víme. Zázrak se nekonal, propadli jsme se ještě do hlubší krize a tento trend přetrvává dodnes, a to i přesto, že okolní ekonomiky vykazují pozitivní výsledky.
Hospodářské noviny přinesly 24. 8. obsáhlý materiál o NERVu Inventura aneb dva roky návrhů: NERV versus realita. Autoři článku reprodukují stesky odborníků, kteří byli rozčarováni tím, jak obtížně se jejich protikrizové návrhy od roku 2010, tedy od počátku Nečasovy vlády, dostávaly do praxe. Z 33 se jich uplatnilo něco přes třetinu – 13 (což ale zase není tak zanedbatelné vzhledem k délce legislativních procesů). Člověk si říká, co by se stalo, kdyby těch návrhů prošlo více: například zavést jednotnou DPH, zavést povinné spoření na důchod, snížit odvody na sociální pojištění (a tím vedle již snížené daně z příjmu oslabit další příjmy do státního rozpočtu). Z těch, co se podařilo uplatnit, vyniká například elektronická propojenost ve zdravotnictví. Ale ouha, „výhodný a úsporný“ projekt elektronických zdravotních knížek IZIP byl zastaven. Pročpak asi?
Na buldočí tah vlády za zvyšováním a sjednocováním DPH (tedy přenášením daňové zátěže ve zvýšených cenách na běžného občana) už zareagoval razantně i prezident Klaus („další zvyšování DPH je ekonomická sebevražda“), jehož rozhodně nelze podezřívat ze sympatií k odborovým tezím. Jenže i on už vidí, že toto opatření je vedle škrtů dalším podvazováním chodu ekonomiky. Lidé prostě nebudou utrácet a obchod se nebude točit. Samozřejmě razance jeho vystoupení je motivována i politicky – starý zkušený lišák se současně vymezuje i proti neoblíbené vládě a buduje si pole pro návrat do politiky. Ale to je teď jiná otázka.
Po jistém útlumu v činnosti NERVu se dozvídáme, že je tento orgán znovu na scéně. A premiér Nečas, podobně jako Topolánek, jej burcuje a požaduje po něm opět spásného průvodce „Jak ven z krize, hlavně rychle“. Volby se blíží, jsme v průšvihu, je potřeba udělat efektní gesto. Sázka na zaručené odborníky by opět mohla vyjít. Jenže, pokud to zase bude pouze sbírka konzultantů (mezi navrženými je i Vladimír Dlouhý…) zastupujících zájmy a filosofii jednoho typu (banky, finanční skupiny), tak to lepší být nemůže. Dokud v té radě nebudou sedět zástupci odborového ekonomického týmu, výrazné a neoportunistické osobnosti akademické ekonomie jako je Ilona Švihlíková a praktičtí ekonomové z podnikatelské sféry, tak se jako celek nemůžeme pohnout. Tato společnost potřebuje všestranný dialog, nikoli omezený názor jedné strany.