Etické bankovnictví
Bezúročný úvěr jako alternativa ke stávajícímu systému - to je nejstručnější charakteristika odlišnosti družstevního (neboli členského) bankovnictví, kterému se z jiného pohledu říká etické. Jeho hnacím motorem není sobectví (touha po zisku), ale solidarita (společenský smysl). Švédská banka JAK je i v současné ekonomicky turbulentní době stabilizovaným pionýrem na tomto poli a má své následovníky.
Jednou z nejdůležitějších funkcí peněz je, aby sloužily jako prostředek směny. Aby se peníze dařilo udržet v oběhu, nestačí zrušit úrok, poněvadž nebude existovat žádná motivace, proč peníze posílat dál. V historii jsme byli svědky zákazu jak braní úroků, tak shromažďování peněz, ale obojí se minulo účinkem. Jak neutralizovat úroky, které na nasycených trzích konvergují k nule? Přesto se musí vyvíjet tlak na udržení peněz v oběhu, aby tyto plnily nadále svou funkci prostředku směny.
Dnes lze sáhnout ke dvěma osvědčeným řešením. Ty lze aplikovat jednak podle zkušeností švédské družstevní banky JAK a jednak poplatkem za zadržování peněz v oběhu. Podívejme se na řešení JAK.
Jednu z nejgeniálnějších metod, které v současném systému eliminují úrok, praktikuje švédská banka JAK od roku 1965. Zkratka znamená: J jako půda, A jako práce, K jako kapitál. Banka JAK je v protikladu ke komerčním bankám členskou bankou, jejímž původním cílem bylo finančně podpořit rozvoj zemědělských oblastí. Sedláci záhy pochopili, že výnosy z půdy, kterou obhospodařují, nemohou udržet tempo s exponenciálním růstem nákladů, které tvořily úroky z poskytnutých úvěrů. Kromě toho je postihl odliv kapitálu do městských center, kde se dosahovalo vyšších zisků než na venkově. Zemědělci využili systému JAK jako první. Od založení banky se klienty a členy banky stalo celé sociální spektrum švédských obyvatel. V roce 2008 měla banka 35 000 členů, disponovala vklady ve výši 97 milionů eur a spravovala objem úvěrů ve výši 86 milionů eur. Finanční krize tuto banku nepostihla, stejně jako další banky fungující na etické bázi, například podle islámské šaríji.
Srovnání banky JAK s běžnou bankou
Většina bank je orientována na vytváření zisku. Naopak banka JAK je obecně prospěšnou organizací, ve které jsou z dlouhodobého hlediska všichni ziskoví. Právní forma odpovídá družstevní bance, sami pracovníci však dávají přednost názvu "členská banka", který lépe vyjadřuje sociální charakter a solidaritu.
Na příkladu úvěru ve měně zatížené běžným úrokem a bankovními náklady (banka) a v bezúročné měně (JAK) vypadá bilance takto:
- provozní a osobní náklady banky: 1,7 % (banka) // 1,7 % (JAK)
- riziková prémie: 0,8 % (banka) // 0 % (JAK)
- úrok (prémie za likviditu): 4,0 % (banka) // 0 % (JAK)
- přirážka vyrovnání inflace: 1,5 % (banka) // 0 % (JAK)
- celkem: 8 % (banka) // 1,7 % (JAK)
Po přijetí členství v družstvu je možné ušetřit 10 % z částky požadovaného úvěru a člen banky získává benefit v podobě "ušetřených bodů". Podobně je tomu u stavebního spoření v Německu. Na základě této úspory je poskytnut žadateli úvěr. Ten dlužník pravidelně splácí, k tomu ale spoří zpravidla dál. Za úvěr neplatí žádné úroky, ale nedostává ani žádné úroky na svůj spořicí účet připsané. Jeho úspory slouží k tomu, aby bylo umožněno poskytnout bezúročný úvěr dalšímu žadateli. Výhoda, která mu byla poskytnuta, se tak posunuje k dalšímu žadateli o úvěr. Půl roku po zaplacení poslední splátky jsou k dispozici členu banky jeho úspory, tj. 90 % hodnoty poskytnutého úvěru. Místo úroků se vyrovnávají "spořicí body" klienta. Graf (viz začátek článku) znázorňuje postupné splácení úvěru a vývoj spoření. Počty jsou jednoduché: Kdo uspoří každý měsíc jednu švédskou korunu, obdrží jeden bod, kdo měsíc dluží jednu korunu, bod se mu odečítá do mínusu. Čím dlouhodobější a větší úvěr žadatel čerpá, tím více spořicích bodů potřebuje. Obráceně: čím více a dlouhodobě spoří, tím více bodů získává. V případě, že měl již někdo uspořeno před čerpáním úvěru víc než požadovaných 10 %, může spořit méně. Kdo nemůže vzhledem ke svým finančním možnostem mnoho šetřit, ten musí zase spořit o to déle.
Jak by tedy vypadala finanční situace v porovnání se současným bankovním systémem (banka) a systémem JAK?
- úvěr: 2000 000 CZK (banka) // 2000 000 CZK (JAK)
- doba splácení: 25 let // 25 let
- měsíční splátky: 15 680 CZK (8%) // 6670 CZK
- poplatky: 0 CZK (banka) // 1900 CZK (JAK)
- spořicí účet, tj. vlastní spoření: 0 CZK (banka) // 6540 CZK (JAK)
- celková měsíční platba: 15 680 CZK // 15 110 CZK
- celkový obnos za 25 let: 4 704 000 CZK // 4 533 000 CZK
- z toho ušetřené peníze klienta: 0 (banka) // 1960 200CZK (JAK)
Pojištění rizika: členský podíl v bance JAK 6 % (tj. 120 000 CZK) se vrací členu banky zpět po uplynutí jednoho roku, pokud nedojde ke ztrátě. Výše uvedené znamená, že si zaplatíte za 25 let své bydlení, ale navíc máte ušetřených 1960 200 korun.
Ten, kdo chce i nadále zůstat členem banky a nepotřebuje ušetřené peníze vybrat, dostává znovu dále spořicí body. Ty může darovat podle svého uvážení na financování dalšího projektu, nesmí je ale prodat. Běžně jsou tyto body využívány pro financování obecně prospěšných projektů, které nejsou pro komerční banky zajímavé: dům pro seniory, vzdělávací zařízení a podobně. Velmi často jsou však darovány dětem nebo mladým lidem, kteří na startu do života nemají žádný kapitál a potřebují si zajistit bydlení nebo svou existenci.
Členství v bance slouží všem
Při svém etickém a sociálním zaměření banky je členství výhodné, zejména pokud její člen potřebuje čerpat úvěr. Většina členů však zůstává v bance, i když žádný úvěr nepotřebuje. Vědí ze své vlastní zkušenosti, jaké výhody tento bezúročný systém poskytuje.
Banka JAK neudržuje v chodu žádné filiálky. Využívá platební styk prostřednictvím pošty nebo elektronické bankovnictví. Zaměstnanci včetně vedoucích manažerů banky jsou odměňováni v průměru níže než v komerčním bankovním sektoru, nicméně blíže ostatním hospodářským odvětvím. Jejich motivací, proč pracovat právě v této bance, je dokázat, že bezúročný systém a hodnoty jako solidarita a trvalá udržitelnost mají své místo i ve finančním sektoru. Centrála školí ročně 700 dobrovolníků, kteří působí jako poradci a mají na starosti kontakt se členy banky, a to decentralizovaně v okruhu svého bydliště.
Výsledkem tohoto způsobu organizace je udržení velmi nízkých nákladů banky, které nepřesáhnou v dlouhodobém horizontu 2 %. Dlužníci mají jistotu stabilního prostředí, které není odvislé od nálad finančních trhů, a mohou si plánovat dlouhodobější strategii životně důležitých investic.
Ve Švédsku považují i představitelé islámské komunity tuto banku za vzor, jak zacházet s penězi, a doporučují ji svým lidem jako konformní ze zákonem šaríja. V tomto případě peníze lidi nerozdělují, ale spojují. Hodnoty jako solidarita, odpovědnost, mezigenerační pomoc a vzájemná důvěra mají místo i ve finančním sektoru. Navíc tento systém podporuje rovnovážnost v ekonomice a splňuje podmínku, že úvěry musí být kryty stoprocentně vklady a úsporami, což prosazoval nositel Nobelovy ceny za ekonomii Maurice Allais.
Existuje námitka, že úspory členů jsou dlouhodobě znehodnocovány inflací. Proto se budeme dále věnovat vyhodnocení celého systému. Zajímavé jsou i pokusy, jak podobný systém zdiskreditovat a zlikvidovat. - V České republice je za stávající legislativy existence podobné etické banky vyloučena.
Výhody etické banky - je stabilní a nezpůsobuje krize
Švédský model banky JAK a jeho zkušenosti ukázaly, jaké individuální a společenské dopady obdobný bankovní model představuje: Je trvale udržitelný a nezpůsobuje krize, protože nepodléhá tlaku na exponenciální růst, který je vyvolán systémem složeného úrokování a je charakteristický pro současné západní korporátní bankovnictví.
Kdyby existovaly pouze banky typu JAK, ceny by byly nižší. Místo 35% podílu úroku, který dnes obsahují průměrné ceny v Německu, by všechny ceny obsahovaly dvouprocentní transakční náklady, tedy poplatek za zprostředkování financí v rámci finančního systému, případně rizikovou prémii. Tyto náklady zohledňují nezbytné provozní výdaje banky. Znamenalo by to značné odlehčení jak reálné ekonomice, tak spotřebitelům.
Zastavilo by se přerozdělování ve prospěch 1 % obyvatelstva zeměkoule. Zatím jsme svědkem opačných návrhů ze strany kapitálu, které požadují naopak snižování mezd v celé eurozóně jako jediný lék na léčení nezaměstnanosti (Deutsche Wirtschaftsnachrichten, 8. října 2012, ECB: Löhne in Europa müssen weiter gesenkt werden - Mzdy v Evropě musí být dále snižovány). Toto přerozdělování peněz z kapes stále chudší pracující většiny činí v Německu dnes v době krize denně 600 milionů eur, jak spočítala profesorka Kennedyová (v knize Occupy Money).
Banka Sparda Mnichov: Více smyslu než více zisku
Kromě toho systém, kterým pracuje banka JAK, nabízí bezpečnou plánovací strategii do budoucna. Poplatky za poskytnutí úvěru jsou nízké a pevně dané, takže nehrozí jejich náhlé zvýšení, a tím také systém přispívá k celkové hospodářské a finanční stabilitě země. Zajímavý je vedlejší efekt - mizí propast mezi těmi, kteří peníze poskytují, a těmi, kteří si je půjčují, poněvadž každý účastník se během svého života ocitne v pozici toho druhého. - "Víc smyslu než více zisku," říká v rozhovoru pro Bankmagazin z 8. prosince 2011 předseda představenstva Banky Sparda Mnichov Helmut Lind. A dodává, že obecná prospěšnost musí mít přednost před chamtivostí a honbou za ziskem.
Sparda Mnichov je první etickou bankou, která se přihlásila v Německu společně s dalšími 400 podnikateli a organizacemi k modelu Obecně prospěšné ekonomiky, vypracovaného rakouským týmem organizace ATTAC pod vedením Christiana Felbra. Toto hnutí má dnes své sympatizanty ve třinácti zemích a do projektu modelu obecně prospěšné ekonomiky se zapojilo dodnes 700 ekonomických subjektů.
V případě Spardy Mnichov se ukazuje, že i uvnitř bankovního sektoru se začínají objevovat hlasy volající po novém "alternativním finančním modelu", který se bude orientovat na jiné hodnoty, než je zisk. Zisk se stává až jedním z dalších hodnoticích kritérií úspěšnosti podnikání, není kritériem hlavním. Kromě normální účetní závěrky a zákonem stanovených účetních výkazů banka ještě vypracovává tzv. Gemeinwohlbilanz - bilanci celospolečenského užitku. Ta vypovídá o prospěšnosti a plnění cílů v rámci vytyčených hodnot.
Šéf banky podporuje radikální a nový hospodářský systém: "Méně honby za ziskem a konkurence, zato víc kooperace, spolupráce a obecné prospěšnosti." Tou se myslí zvyšování prosperity všech účastníků trhu. Taková slova nejsou ve finančním sektoru dnes slyšet, přesto si sympatický předseda představenstva servítky před ústa nebere: "Stávající systém už není reformovatelný a musí být kompletně změněn," říká v rozhovoru pro Bankmagazin (8. prosince 2011).
"Doba sice ještě plně neuzrála, ale my jako členská, družstevní banka chceme být vzorem. Vnímáme naši odpovědnost vůči zaměstnancům naší banky, k jejím členům a zároveň majitelům, ke klientům banky, i k celé společnosti. Třeba se přidají postupně další. Ve společnosti se vytváří vzhledem k bankovnímu sektoru velmi silná kritická masa," říká předseda představenstva banky, která má přes 250 tisíc majitelů se stejnými hlasovacími právy a současná finanční a bankovní krize se jí nedotkla. Letos již pošesté obdržela titul nejlepšího zaměstnavatele roku. Mzdové rozpětí mezi nevyšším členem představenstva a průměrem činí 6 : 1, 670 zaměstnancům je nabídnuto 120 modelů rozložení pracovní doby a pracovní doba je podle kolektivní smlouvy 37,5 hodin týdně. Rodiče dětí mezi prvním a třetím rokem dostávají příspěvek na péči ve výši 150 eur měsíčně, za rok 2011 byl vyplacen všem členům družstva podíl na zisku ve výši 4,5 % z kapitálu, což vše lze zjistit ze zcela transparentních údajů na webových stránkách banky.
Literatura:
Margrit Kennedy: Occupy Money. JKamphausen 2011.
Cristian Felber: Gemeinwohl-ökonomie. Deuticke Verlag, Wien 2010.
Pozn. red.: Text vznikl sloučením dvou dílů původní práce Květy Pohlhammer Lauterbachové publikovaných na umlaufoviny.cz a e-republika.cz a vychází se svolením vydavatelů i autorky.