Družstva a další alternativy
Končí mezinárodní rok družstev a Pražská škola alternativ vydala publikaci s názvem Družstevnictví pro 21. století. Je jedním z šesti tematických zajímavých a inspirativních sborníků.
Mezi běžné školní znalosti asi nepatří, že první družstvo vzniklo v Anglii v roce 1847 a první české − Pražský potravní a úsporní spolek − už v roce 1847. První družstevní centrála v našich zemích − Jednota českých hospodářských družstev − vznikla v roce 1860. Stejně jako se neví, že družstevní podnikání bylo jedním z pilířů českého hospodářského i kulturního života od druhé poloviny 19. století až do roku 1948. Družstva v českém prostředí jsou zacloněna předsudky, které vyplývají ze zneužití jejich role totalitním systémem, kdy se stala nástrojem násilné vládní politiky při kolektivizaci v zemědělství.
Současná definice družstva pochází z roku 1995 a zní takto: Družstvo je autonomní, dobrovolné sdružení osob za účelem uspokojování svých ekonomických tužeb a potřeb, případně společných zájmů kulturních a sociálních, a to prostřednictvím podniku ve společném vlastnictví, který je řízen demokraticky.
Tím, že vzniká z vůle a potřeby lidí samotných, jejich aktivní participací, vytváří družstvo alternativní výrobní a ekonomický model vedle státní organizace a kapitálem vlastněného podniku. V některých zemích hraje tento participativní způsob podnikání významnou roli. Mezi země s nejsilnějším družstevním sektorem patří Francie s 21 tisíci družstev, 22,5 milionu členů a zhruba 1 milionem zaměstnanců (!), ve Španělsku je to 26 tisíc družstev s 5,7 milionu členů a 340 tisíci zaměstnanců a v Německu pak 7 500 družstev s 22,5 milionu členů a 530 tisíci zaměstnanců.
Tyto a další informace včetně popisu stavu družstevnictví v České republice s některými modelovými případy lze nalézt v publikaci Družstevnictví pro 21. století. Je to pátý díl ze série sborníků, které vydává Pražská škola alternativ. Každý díl je tematický a popisuje společensky citlivá témata, jež současná vládnoucí politika buď řeší nedostatečně či neřeší vůbec. Ve čtvrtém dílu s názvem Kdo zneužívá sociální dávky? lze nalézt vynikající studii Ondřeje Lánského, která rozebírá mystifikace a manipulace, jimiž je toto téma zatíženo. V posledním šestém svazku jsou probírána témata spjatá s chudobou a nezaměstnaností.
Publikace Pražské školy alternativ by měl mít k dispozici každý, kdo se chce seriózně těmito palčivými či inspirativními společenskými problémy zabývat. Objednat si je lze na adrese alternativy@ekumakad.cz nebo přímo osobně koupit v pražském obchodě Ekumenické akademie Fair&Bio na Sokolovské 29, který se nachází jen sto metrů od stanice metra Florenc.