Zašlá sláva Herkulových lázní
Když se vydáte ze západorumunského Temešváru do Bukurešti a hodláte tak učinit nejstarší trasou přes jižní Karpaty, cesta i železnice vás zavedou k malebnému nádraží Baile Herculane. Až posléze zjistíte, že za dalšími krásnými stavbami se musíte vydat několik kilometrů východně údolím řeky Cerna. Železniční stanice postavená v 19. století je totiž vstupní turistickou branou do nedalekých Herkulových lázní.
Místní koupele dostaly jméno podle římské legendy, jež praví, že bájný Herkules si zde vyléčil rány, které mu způsobila Hydra. Pravdou je, že řada místních pramenů s nejrůznějším obsahem minerálů i teplotou se dodnes používá k léčbě mnoha chorob. V 19. století se lázně, německy zvané Herkulesbad, díky přízni císařské rodiny staly jedním z nejmódnějších lázeňských míst v Evropě. Hranice podunajské monarchie sahala až do těchto míst a německo-maďarský vliv je zde v detailech dodnes patrný. Svědčí o něm například historický kostelík, jenž se vypíná na konci Herkulova náměstí. Mše se zde dodnes slouží nejen v rumunštině, ale i v maďarštině a němčině.
Dějiny tohoto místa jsou však mnohem starší a vypovídá o nich řada archeologických nálezů. Ostatně na svazích zdejších vápencových hor lze dodnes narazit na několik jeskyní, kde dříve probíhaly archeologické výzkumy. První lázně zde zřídily římské legie, které obsadily starodávnou Dacii. Ad Aquas Herculi Sacras nebo-li Svatá voda Herkulova léčila nejen vojáky, ale také římské úředníky a aristokraty. Pozdější nadvláda Turků a Rakušanů památky na toto období sice překryla jinými stavbami, ovšem dodnes se například v hotelu Roman můžete vykoupat v bazénku, který je dva tisíce let starý. Při vykopávkách se v okolí našlo i šest Herkulových soch. Bronzová kopie jedné z nich dodnes zdobí historické náměstí obklopené chátrajícími lázeňskými paláci.
Mezinárodní sláva zdejších lázní začala upadat se zánikem podunajské říše. Stavba monstrózních hotelů z éry komunismu okolí starých koupelí přitom ještě více znehodnotila. Snaha zpřístupnit lázeňské procedury masám pracujících a důchodců byla dobře míněná, ale z hlediska estetiky zdejšího prostředí destruktivní. Smutné je, že úpadek architektury zde pokračuje dodnes. Převážně historické budovy z dob habsburského mocnářství nadále chátrají a pohled na pusté Herkulovo náměstí je skličující. V bývalém kasinu za hudebním pavilonem řadu let sídlilo muzeum, které návštěvníky seznamovalo s historií městečka prostřednictvím starých fotografií a dobových předmětů. I jeho dveře jsou dnes uzavřeny. Počet obyvatel šestitisícového sídla od začátku 90. let klesá a množství nových soukromých penzionů místní turistiku jen stěží drží nad vodou. I když se nedaleko omšelých, ale stále elegantních starých budov vyrojilo několik nepohledných hotelů, přesto jsou tyto lázně v Rumunsku populární.
Vedle příjemných koupelí je jejich hlavním lákadlem nádherné okolí - vápencové skály připomínající sochy, které pokrývá bohatá vegetace, i utajené prohlubně s jeskyněmi. Turistické značení zde sice nikdo neudržuje, ale po horských stezkách se můžete dostat ke krásným vyhlídkám. Lze se také vykoupat v Sedmi horkých pramenech, které se nacházejí hned za peřejemi řeky Cerna. Jiná túra vás přivede k bílému Gisellinu kříži a posléze k lesu černých borovic plnému balvanů. Další stezky vedou k Mlžné nebo Zlodějské jeskyni, v níž přebývaly kmeny doby kamenné. Zajímavá je také přírodní rezervace hory Domogled, ve které rostou středomořské stromy, květiny a žije v ní více než tisíc druhů motýlů.
I když mezinárodní sláva Herkulových lázní upadla a Rumuni ve své zemi navštěvují řadu dalších turistických destinací, bohatá historie tohoto místa dodnes přese všechny nedostatky zůstává lákadlem. Pro české poutníky může být tato oblast zajímavá i z důvodu blízkosti hor, kde se dodnes nachází několik karpatských vesnic založených potomky českých imigrantů. Oblast rumunského Banátu má mnoho podob a Herkulovy lázně jsou symbolem jeho pestré historie.
Poznámka redakce: Herkulovy lázně jsou jedním z míst, kam v rámci svých ojedinělých poznávacích zájezdů do českých vesnic v rumunském Banátu zajíždí CK Kudrna. Blíže viz http://www.kudrna.cz/zajezd/rumunsky-banat.html.