Lenka Požárová
///
Páří se z peřiny
máma vyhání synovce
z pruhů
šponuje špagáty
a Pánbů do plínek kropí
Vidím jí do snů:
černovlasá
hlína bramboračka s natí
bábinka a knoty co za ni hoří
…
Vyplavené
žížaly
v prstech nejmladšího bolí
za smuteční sukní
cosi se kroutí
kapky
posvěcují mrtvé na vestách
Almika
I když byla stará
přece jsme jí utírali
nudle od nosu
pak už nevrněla spala
studená a ztuhlá
jako děda
–
V sedm ráno
za sebou zavřel dveře
nikdo na ně neklepal
Zdislavská
Táhne zima –
dálnice se smršťuje a skučí
ve zpětných zrcadlech aut
se nakrývají vlkodlaci
Kdo ví,
co se děje s dechem ve tmě
strach z utracení
psům zatahuje drápy
náměsíčné oči
tu civí z výšky na zem
cesty boží
jsou rozprodány
Přechodná pohřebiště
Přechodný je popel
u matčiných nohou
jako domov
napjatý mezi malíčky
nehet skoro nijaký
a přece tolik masa
pod ním
-
Co
zanechá mi na schodech
až se odvážím
a půjdu
dolů?
-
Smrt
příliš podobá se
vytrženým stoličkám
Památce Ivana Blatného
/11. 3. 1945 – 11. 3. 2011/
Čekám na svoji mammy – je to smrt.
LANGSTON HUGHES
Třeba se tam narodilo dítě
v prachu gotického Jakuba
když Blatný
dopisoval
Čtvrtou
Za zády pěvec, jaro jako vyhořelá
budova
prach zasypával knihy
s mammy číhal čas
Ve stejném datu
břehy rozpárala tsunami
tak jako Českou
kdysi rozpárala děla
jde páteční ticho
jde po Vídeňské
a ústí v hrobě
u Skácela
///
Kulhavá laň v mělčinách
sleduje líny
kdosi pode mnou nařízl trám
do vody udeřil
Zasněný rybář vytáhl duši
a odříznul splávek
–
třpytivě ze dna
zvedá se
sníh
Melancholická idealistka se sklony k sarkasmu a příležitostnému optimismu Lenka Požárová se narodila 20. září 1989 v Třebíči. Její bytí je spjato se sychravou Vysočinou a Brnem, ve kterém se mimo jiné snaží o získání bakalářského titulu na Pedagogické fakultě MU. Ve volném čase se věnuje literatuře, výtvarnému umění a vyrovnávání se s realitou. Publikuje časopisecky (Host, Severka) a pořádá autorská čtení v Café Paradigma. Básně pocházejí z dosud nepublikovaného cyklu Přechodná pohřebiště.