Brána k Jungovu dílu otevřena
Po více než 20 letech od prvního českého vydání vyšla klasická knížka Psychologie C. G. Junga od Jolandy Jacobiové v revidované a výrazně doplněné podobě.
Začít studovat dílo významného švýcarského psychologa Carla Gustava Junga (1875-1961) není jednoduché. A to nejen pro jeho rozsah i mnohovrstevný obsah, který vyžaduje vedle zaujetí pro psychologii ještě otevřenost k filosofii, historii, mytologii, antropologii, religionistice a dalším humanitním oborům. Zdrojem obtíží především je, že neexistuje příliš mnoho prací, které by podávaly reprezentativní a přitom sdělný výtah hlavních principů jungovské psychologie, které se postupně dostalo označení "analytická psychologie". Tento termín se ujal navzdory původně prosazovanému (a možná příhodnějšímu) označení "komplexní psychologie", protože naznačoval oddělení od freudovské psychoanalýzy a přitom současně ponechal povědomí o tom, že se tyto směry (stejně jako životní osudy obou jejich zakladatelů) v jednom období výrazně protnuly.
Úhelným spojujícím a inovativním principem obou psychologických škol bylo uznání reality lidské duše, která stojí mimo vědomí (vědomý život) − tedy nevědomé stránky našeho psychického života, které ovlivňují náš život možná více, než jsme si ochotni připustit. Dalším takovým styčným bodem byl například pojem libida, tedy psychické energie. Jung se ovšem záhy oprostil od zužování těchto kategorií na interpretační pomůcky pro všeobjímající a za vším stojící vliv lidské sexuality. Pokusil se o vytvoření široce pojatého systému, který bude brát v úvahu nejen strukturu duše (oblast vědomí a nevědomí, čtyři základní psychické funkce, celkovou orientaci - introverze a extroverze), ale i dynamiku jejího životního příběhu, který má svůj začátek i konec (proces individuace, směřování k ideálnímu - tzv. Bytostnému já). To vše v nejširších možných souvislostech, které berou v úvahu kontext individuálního života i jeho zakotvení v širším (kolektivním) poli. Právě v oblasti kolektivní psychiky postuloval principy, jež formují její základní strukturu (pravzory - archetypy) a umožňují život jednotlivce ve společném poli skrze prožívané či produkované symboly.
Jung, jak sám přiznává v předmluvě ke knize své žačky Jolandy Jacobiové (1890-1973), která nedávno vyšla v nakladatelství Portál, neuměl dostát všeobecné potřebě po stručném představení základních rysů svého psychologického myšlení a vyjádřil autorce vděk za to, že se tohoto úkolu ujala a že jej úspěšně zvládla. Je nutno říci, že on sám se podílel na vzniku další knihy, která nám jeho psychologii také zpřístupňuje relativně populární formou. Když v roce 1935 uskutečnil v Londýně na Tavistocké klinice pro lékařské publikum sérii přednášek, ze stenozápisů jeho řeči a diskusních příspěvků vznikla známá práce Analytická psychologie. Její teorie a praxe s podtitulem Tavistocké přednášky. Tiskem vyšla ovšem až roku 1968, zatímco práce Jacobiové už v roce 1940. Od té doby platí za jungovskou klasiku. U nás vyšla v roce 1993 v nakladatelství Academia.
S tímto vědomím také přispěchalo Psychoanalytické nakladatelství Jiřího Kocourka v roce 1992, v době, kdy padla klatba, kterou na Jungovy práce uvalil minulý režim, s prvním českým vydáním. Sešitová podoba, špatně čitelná drobná sazba, nedotažená redakce a korektury textu, stejně jako nepřehledně umístěné ilustrace na konci knihy a vůbec chybějící poznámkový aparát, byly ovšem daní za ten spěch. Vydání v Portálu vychází z původního překladu Ludmily Menšíkové a Jiřího Kocourka, je však doplněno nejen o ilustrace vřazené do textu a další obrazový materiál, ale důležitý je i obsáhlý poznámkový aparát přeložený Zdeňkem Jančaříkem. Připojena je i stručná Jungova biografie. Konečně také nechybí předmluva autorky z roku 1972 a průvodní slovo samotného C. G. Junga. Vydání knihy v této podobě je záslužným počinem, neboť je skutečnou bránou k základům analytické psychologie.
Kromě vysvětlení základních pojmů Jungovy psychologie se kniha věnuje i praktickým otázkám, tedy využití v analýze psychiky v různých souvislostech, popisu psychického vývoje člověka a reflexi jeho rozhodujících fází. Velmi důležitá jsou místa, v nichž autorka konfrontuje Jungovu metodu s přístupem takzvané exaktní vědy. Zde dochází k největším nedorozuměním při hodnocení analytické psychologie.
Nechci zabíhat do detailů, ale právě z důležitosti a popularity tohoto díla vyplývají i slabiny, které by bylo možno české edici vytknout. Za posledních 20 let byl v češtině vydán úctyhodný soubor Jungových prací z dílny různých překladatelů, v němž vyniká devítisvazková reprezentativní řada Výbor z díla C. G. Junga, uzavřená vydáním posledního svazku na podzim 2012 ve spolupráci Nakladatelství Tomáše Janečka a Emitosu. Po celou dobu se také rozvíjela a zpřesňovala česká terminologie jungovské psychologie. Mezi ústřední pojmy v ní patří například pojem Bytostné já, který je jakýmsi kompromisem při překládání nejednoznačného německého pojmu Selbst (angl. Self). Ten popisuje duši (Já) jednotlivce v její celosti (tedy se všemi jejími vědomými i nevědomými aspekty), na rozdíl od pouhého vědomého já (ego), a také v sobě obsahuje její ideální podobu, k níž člověk v životě směřuje, k níž se "uskutečňuje". Cíl procesu individuace. Bytostné já se přes určité výhrady etablovalo v českém pojmosloví analytické psychologie a lze se s ním setkat nejen v jungovských (či jungiánských) publikacích, ale i v internetových zdrojích.
V knize Psychologie C. G. Junga je ponechán termín z prvního vydání - Pravé já, bez dalšího vysvětlení. Stejně tak poznámky odkazují na citace z původního německého obsáhlého vydání Jungových Sebraných spisů (Gesammelte Werke, GW), které jsou českému čtenáři víceméně nedostupné. Postrádám tedy aspoň minimum editorské práce, které by naznačilo terminologické kontexty a současně i našemu čtenáři umožnilo se orientovat v českých překladech Jungova díla. Mnohé texty z GW vyšly i česky ve Výboru z díla CGJ. Jeden díl z GW (Aion) vyšel dokonce v Nakladatelství Tomáše Janečka celý. Rezignací na vlastní editorský přínos v českém kontextu tak tato jinak velmi prospěšná publikace může přispívat k nedorozuměním či obtížím při porozumění základům Jungovy psychologie. Ale jinak - zaplaťpánbůh za ni.
Jolanda Jacobiová: Psychologie C. G. Junga. Edice Spektrum, svazek 83. Z němčiny přeložili Ludmila Menšíková, Jiří Kocourek a Zdeněk Jančařík. Portál, Praha 2013.