Maturanti
Maturita je, jak známo, zkouška dospělosti. Jako každý rok nám tedy na jaře přibude velké množství dospělých. Sto tisíc. Tolik lidí žije někde na Seychelech. A nemají se tam vůbec špatně.
Vemte si, takový Jirka Sádků, pořád chodil v těch kalhotech, co mají zadek až u kolen, a teď je z něj ekonom s maturitou, absolvent střední obchodní školy. A od hodiny se může posadit za přepážku někde v bance a do roka a do dne může celou tu banku řídit. Kellnere, Kellnere, však hin sa hukáže, co maturant Jirka Sádků dokáže.
Ty možnosti jsou dneska neomezené. Třeba ty jazyky. Dneska každý maturant ty jazyky umí. A může klidně jet až do Antarktidy, a tam se anglicky krásně domluví s tučňákama. Jen si představte těch sto tisíc českých maturantů, jak tam stojí na ledovcích a mluví s tučňákama anglicky. Ta globalizace, to je prostě bomba, ať si o ní kdo chce co chce říká.
A vemte si, jak se všichni ti čeští maturanti do Antarktidy dostali. Oni prostě umějí cestovat, a to je taky naučili ve škole - a pak bude někdo nadávat na učitele. Co myslíte, kolik lidí bez maturity by bylo schopných od nás až do Antarktidy dojet? Prakticky nikdo, proto je tam taky celé roky tak liduprázdno. To prostě čekalo až na ty naše maturanty, aby si s tím poradili. A teďka tam ti naši kluci a holky budou mluvit s těma tučňákama anglicky a všude na světě budou muset uznat, co v těch jejich hlavách je.
Anebo jiný příklad. Ještě někdy před dvaceti lety takový náš český maturant hrál z inteligentních her leda tenis, a to byl ještě jeden z tisíce. A dneska hraje inteligentní hry na počítači každý, kdo tu maturitu zvládne. A co všechno se oni o těch počítačích ve škole naučí. Vemte si, kdo studoval kdysi střední školu, tak o prázdninách chodil s rodičema na borůvky, koupal se v řece a opékal si u ohýnku buřty. Co to bylo za život. Kdežto dneska? Takový študák, co dneska odmaturoval, zrovna jako ten náš Jirka Sádků, ten seděl o školních prázdninách celé noci u počítače a dozvěděl se o světě doslova všechno. Přes den si dáchnul, večeři zdlábnul zas u počítače a tam vydržel až do rána a s rodičema za celé ty prázdniny vůbec ani nepromluvil. Tak co si budeme povídat, ti rodiče jsou beztak rozvedení. A pokud jde o ten počítač, jsou ti rodiče vždycky jenom uživatelé, machři nikdy ne.
Nebo co si myslíte, že dřív, když někdo udělal maturitu, od rodičů za tu maturitu dostal? Poplácali ho po ramenou, k obědu máma usmažila řízek, a tím to haslo. Kdežto dneska! Dostat za maturitu auto, to je minimum. A pak že se ten svět pořád nezlepšuje. Přece každému musí být jasné, že vozit si zadek v bavoráku je lepší než běhat někde pěšky. Ještě v tom vzduchu, co tu dneska dejcháme. Ale to máte těžký, vždycky se najde pár takových podivínů, co budou za každou cenu v opozici. A budou nám kritizovat i ty maturity. I toho Jirku Sádků, co je z něj dneska vystudovaný člověk a ekonom s budoucností před sebou jak nalajnovanou.
A to je to poučení z toho všeho, totiž to, že na budoucnost jsme všichni krátký jak sadařský žebřík na Ajfilovku. A že jedině ti maturanti nás, jak tu stojíme tváří v tvář nepoznatelnu, můžou zachránit.