KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production)

Evropská komise v úterý 23. července vyjádřila podporu protikorupčním protestům otřásajícím Bulharskem posledních týdnů a vyjádřila názor, že moderní demokracie není slučitelná s oligarchií.

Viviane Redingová, komisařka EU pro justici, prohlásila na úterním setkání Dialog občanů v Sofii, že je "velmi dojata silnou touhou bulharských občanů dosáhnout této změny, bojovat za demokracii, bojovat proti korupci", a také se vyjádřila, že sympatizuje s bulharskými občany protestujícími v ulicích a na náměstích proti korupci.

Demonstrace v Bulharsku probíhají každodenně již několik týdnů. Z části je vyvolala "kontroverzní" nominace Deljana Peevskiho na šéfa národní bezpečnosti. Peevski, 32letý člen parlamentu, nemá žádné odpovídající odborné zkušenosti. Jeho rodina provozuje největší médium v Bulharsku. Toto rozhodnutí bylo později zrušeno ve snaze potlačit veřejné pobouření.

Demonstranti se v úterý shromáždili před německým velvyslanectvím v Sofii ve snaze získat pozornost a širší uznání pro své rozhořčení u ostatních členských států EU. Před velvyslanectvím vztyčili model berlínské zdi jako symbolu zdi ignorance chránící vazby vlády Bulharska s obchodními magnáty a oligarchy.

(Pozn.: Velvyslanci Německa i Francie vyjádřili podporu demonstrantům ve společném článku http://www.24chasa.bg/Article.asp?ArticleId=2128929)

Komisařka Redingová použila podobného srovnání, když řekla, že moderní demokracie a silné ekonomiky jsou "neslučitelné s oligarchií". Dvouhodinové úterní setkání s Redingovou v Sofii, přenášené i tamější televizí, je součástí širší diskuse o Evropě pořádané v rámci aktuální řady asi 25 veřejných diskusí s občany ve 14 zemích EU. (Pozn. překladatele: Tyto řady setkání se pravidelně opakují.) Komisařka, spolu s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem Asenovem, odpovídala na dotazy občanů silně nespokojených s rostoucí nezaměstnaností, chudobou, ustrnulou politickou situací a bující korupcí.

"My [Evropská komise] cítíme potřebu, cítíme povinnost, ale cítíme také srdcem, že vám musíme přijít na pomoc, protože skutečně bojujete za bulharské hodnoty, které jsou ale zejména i hodnotami evropskými," řekla novinářům po diskusi. Redingová dále prohlásila, že nemůže zasahovat do vnitřních záležitostí státu, ale že předá v Bruselu tuto "zprávu od bulharské veřejnosti". Monitorovací zpráva Komise o Bulharsku, tzv. CVM (ec.europa.eu/cvm), zůstane v platnosti, dokud vláda neuskuteční nezbytné reformy soudnictví. "Udržujeme [CVM] takovým způsobem, aby vykonávala tlak," řekla.

Dále také vyzvala k řešení setrvávajícího politického patu mezi vládnoucí koalicí a hlavní opoziční stranou Gerb. Gerb od června bojkotuje parlament po květnových volbách, které nevedly k žádné jasné většině. Tato skupina sice získala většinu křesel, ale požadovala nový volební systém, bezprostředně poté, co prokurátoři zabavili 350 000 falšovaných hlasovacích lístků v tiskárně patřící jednomu ze členů Gerbu. Redingová také vyzvala obě strany, aby "se přestaly hádat" a místo toho začaly vykonávat své povinnosti zvolených zástupců při řešení naléhavých problémů místo vytváření dalších.

Gerb je nyní připraven vrátit se do parlamentu. "Opustili jsme parlament, abychom ukázali soucítění s desítkami tisíc lidí v ulicích, kteří nechtějí tuto vládu, a nyní se vrátíme kvůli rozpočtu," řekl vůdce Gerbu a dřívější premiér Boyko Borisov, jak oznámila sofijská zpravodajská agentura Novinite. - Borisov rezignoval na pozici předsedy vlády v únoru v důsledku veřejného pobouření nad vysokými cenami energie.

Bulharsko získalo dosud téměř 10 bilionů eur jako podporu EU, přesto zůstává nejchudším členským státem.

Poznámka překladatele: Jedná se o typické úkazy dnes již zastaralých politických, tzv. stranických systémů s kořeny ve slábnoucích monarchiích 18. století, střídajících koalice a opozice. Ty nejen dělily vůli voličů na dvě zpravidla stejné skupiny, ale věnovaly většinu energie konfliktům, včetně volebních bojů, přičemž politické strany se vyvinuly ve společenství sloužící především k cestě za prebendami moci.

Viz též podrobný kritický rozbor těchto systémů v češtině shrnutý Jaroslavem Langerem (cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Langer): Co se stalo a jak dál - K nové československé demokracii, Bonn Praha 1990. Text je ke stažení zde: spojeni.org/langer-90.pdf.

Zdroj:

Článek vyšel 23. července 2013 na portálu Euobserver.com: euobserver.com/justice/120951

Publikováno se svolením autora.

Přeložil Vladimír Rott.